Vývoj názorů na svět

– naivní realismus – před. konkrétní znalosti, málo abstrakce, odpovědi na otázky hledají v okolním světě

Formy výkladu:
a) animismus
– oduševňování přírody (anima = duše)
– uvědomují si 2 části (tělo, duše)
– jak to víme? à pohřbívání (věří v další životy)
– proč v ně věří? – sny (duše je jinde než tělo) … příroda má také duši

aa) magie – chce si naklonit duši přírody (před. dary), racionální i iracionální část
ba) tabu – co smím a co nesmím

b) totemismus
– odkud jsme se vzali? Potomci zvířat (před. medvědů – silní, velcí)
– přibývají znalosti, širší abstrakce – začíná logická spojitost, vše má společnou duši
– náboženství – oddělení od hmoty a reality
– náboženství – různý výklad: sdělená pravda x vývoj
– základ: abstrakce (ab traho = oddělit) = vydělení urč. znaků a jejich zobecnění (člověk jako takový neexistuje)
– duše à duch à božstvo

a) zoomorfní (zvířecí) podoba
– přechod (sfingy, kentauři)
b) antropomorfní (lidská) podoba – člověk se už zvířat nebojí, dokonce je chová

– polyteizmus – mnohobožství (božstva mají stejně jako lidé dělbu práce – podobnost s oligarchií – vláda jedné rodiny – např. Olymp)
– monoteizmus – podporují vládci (jeden Bůh na nebi, jeden král na zemi), to dosud byla pouze příprava na toho pravého boha