TĚLESNÁ VÝCHOVA - STUDIUM

TĚLESNÁ VÝCHOVA-STUDIUM - obsah:

2008-03-28T04:37:00.001-07:00

Toxikomanie

2008-03-27T05:08:00.001-07:00

Klasifikace:

Podle postoje společnosti:
v legální (alkohol, tabák)
v nelegální (marihuana, kokain,…)

Podle míry rizika vzniku závislosti:
v měkké (lehké) – marihuana, alkohol, tabák
v tvrdé (těžké) – koks,…

Podle stavu který způsobí:
v euforika – blaho
v fantastika (halucinogeny) – iluze, halucinace
v narkotika – otupují smysly, opilost, spánek
v analgetika – tlumí bolest, euforie
v sedativa – zklidňují
v anxiolytika – snižují úzkost
v excitancia (stimulancia) – povzbuzují, dodávají energii

Podle původu:
a) přírodní
Ø marihuana, hašiš (konopí) ®zpomalené vnímání času, relaxace, uvolnění, euforie
® THC (hašiš 5xvíce než marihuana)
Ø opium, morfium, heroin (mák) ®nejstarší droga
®opium = šťáva z nezralých makovic
®heroin = dříve lék u astmatu (tlumí kašel)
®morfium+heroin = braun – intravenózně, po 10-15min „Flash efekt“, pak „silná kocovina“
Ø kokain, crack (koka) ®stimulační drogy – plný energie
®kokain – zvýšená tepová frekvence, zvýšený tlak
Ø meskalin (kaktus) ®halucinogen
Ø psilocylin, muskarin (lysohlávky, muchomůrky –červené)
Ø skopolamin, atropin (z bylin – rulík, durman, blín)

b) syntetické
Ø amfetaminy - pervitin, extáze ®stimulace
Ø syntetické opiáty – braun
Ø syntetické halucinogeny – LSD
Ø těkavé látky - toluen, étery, rozpouštědla, ředidla
Ø léky - barbituráty (rohypnol), alnagon (bolest), meprobamat (úzkost), diazepam, fenmetrazin

Alkoholismus – působí rozsáhlé škody (především společenské

2008-03-27T05:07:00.002-07:00

Poškození zdraví až po mnoha letech
– po psychické stránce – poruchy paměti, postupný úpadek duševníh schopností, psychické choroby (schizofrenie, psychózy,…)

Fetální alkoholový syndrom =
- 3. nejčastější porucha vývoje s mentální retardací (1-5 dětí na 1000 narozených) – alkohol volně prochází placentou (vyšší hladina než u matky, plod nemá schopnost rozkládat alkohol – buněčný jed), zabržděný růst, dysfunkce CNS, zvláštní vzhled obličeje, strabismus, ptóza víček, dyplastické uši, srdeční anomálie, urogenitální anomálie
- denní požívání alkoholu nad 30 ml denně – 1l 10o piva nebo nárazové pití 1-2x týdně
Spotřeba alkoholu v ČR:
- 4. místo na světě
- 9,4 l/rok čistého lihu
- u obyvatel starších 15 let 30mg denně

Alkoholismus

2008-03-27T05:07:00.001-07:00

- Odpradávna euforizuje
- Jako droga podceňován
- Rychle se vstřebává
- 3 stupně intoxikace:
1) lehký (0,5 – 1,5 promile)
- snížení psychomotoriké výkonnosti
- mnohomluvnost, činorodost, výkonost
- pohotovost sociálního kontaktu
- snížení zábran
2) střední (1,5 – 2,5 promile)
- euforie nebo i agresivita
- silně snížená sebekritičnost, zábran
- somnolence (spavost)
3) těžký (přes 2,5 promile)
- poruchy vědomí
- ztráta orientace, vztahu k realitě
- úzkost, podráždění, poruchy v řeči, rovnováhy, závratě
- ženy snáší alkohol hůře než muži – stačí poloviční dávka (chybí enzym alkoholdehydrogenáza)
- interakce alkoholu s léky (Diazepam)
- vznik závislosti – 4 stádia:
I. stádium - počáteční – zvyšuje se frekvence pití a rostou dávky alkoholu, pije veřejně
II. stádium – varovné – tolerance stoupá, stále častější stavy intoxikace (opilosti), často pije TAJNĚ, „okénka“ = výpadky
III. stádium – rozhodné – Roste tolerance alkoholu, okénka jsou již charakteristická, ztrácí spolehlivou kontrolu, vynucená abstinence a období pít s mírou, ztráta kontroly trvalá, změny osobnosti (zůžení zájmů, oploštění meziosobních vztahů), konflikty, společenský sestup, sexuální problémy
IV. stádium – konečné (terminální) – tolerance na alkohol se snižuje®opije se rychleji, začíná od rána, opilost trvá i více dní, ztrácí sebekontrolu, vyhledává osoby pod svou soc. úrovní ke společnému pití, používá k pití i technické prostředky (Alpy, Okena, líh), tělesné i duševní zdraví je oslabeno ®epilepsie, Parkinson (třes) – selhání jater ®smrt

Toxikomanie

2008-03-27T05:06:00.002-07:00

- možnost ovlivnění pocitů, nálady, myšlení
- droga – látka s psychotropními vlastnostmi, může vyvolat závislost
- závislost – psychická (euforie – amfetamin, ?beametrazin?)
- fyzická (tolerance, abstinenční syndrom, křížová závislost)

Kuřáctví
Tabákový kouř – 1200 sloučenin (většinou škodlivé)
Škodliviny: - toxické: - nikotin (vyvolává závislost, 1 cigareta 1-3 mg)
- CO
- arzenik – prudce jedovatý
- dráždivé: - formaldehyd
- Metanol
- aceton
- sirovodík ®dráždí dýchací ústrojí, vyvolávají záněty dýchacích cest
- karcinogenní: - aromatické uhlovodíky
- sloučeniny Ni
- radioaktivní izotopy
- kokarcinogeny: - fenol
- mastné kyseliny
- kouření dýmek – karcinom úst, jazyka, hltanu
- cigarety – vznik karcinomu plic
škodlivost kouření – změny bronchiálního epitelu (kuřácký kašel)
- změny podslizničního vaziva
- zůžení průsvitu bronchiolů
- zánik kapilár, snižování VO2max
- chronická bronchitida
- karcinom plic
- další rakoviny (hrtanu, úst, jazyka, ledvin, pankreatu)
- ICHS (vyšší TK,TF, arytmie)
- Horší zásobování O2 do tkání
- Vředová choroba žaludku, dvanáctníku
- Menstruační poruchy, dřívější menopauza, snížená plodnost
- Negativní důsledky v těhotenství – narušuje tvorbu placenty
- Nižší spermatogeneze
- Plod o 240g nižší hmotnost, nikotin v krvi, v nléce
- O 20% vyšší šance na potrat
- 1 cigareta zkracuje život o 5 minut
pasivní kouření: - dráždí dýchací cesty
- toxické účinky
- alergizující - zhoršení alergií a astmatu
prevence: - výchovná působení
- legislativní a ekonomická legislativa
- výroba cigaret

Alergie

2008-03-27T05:06:00.001-07:00

Atopické – chorobný syndrom, na podkladě genetiky, schopnost vyvinout na přirozené alergeny svého prostředí přecitlivělé reakce
Základní formy – rivokonjuktividity
- astma bronchiale
- atopický ekzém
rizika – genetická dispozice
- senzibilace plodu v děloze – kouření, alergeny
- první měsíce – strava, kojení
- prach, pil, obiloviny, kvetoucí stromy
- virové, respirační infekce
- gastrointestinální poruchy a infekce
prevence – během těhotenství nekouřit, omezit kontakt se zvířaty
- podpora kojení aspoň 4 měsíce
- v rodině
- před 4.-6.měsícem nedávat kravské mléko
- před 15. měsícem insekty dýchacích cest

Zubní kaz
- v rozvojových zemích vzácný
- v mladším věku do 12 let 50%
- příčiny vzniku : povlaky zubů, zkvasitelné sacharidy, ?kariogenní? mikroflóra, genetika
- prevence: - fluorizace vody
- snížení sladkých pamlsků, vod
- čištění zubů

Primární prevence zhoubných nádorů

2008-03-27T05:05:00.000-07:00

1) kuřáctví
2) alkohol
3) výživa
4) aditivní látky v potravinách
5) reproduktivní a sexuální chování
6) profesionální vlivy
7) znečištění prostředí
8) průmyslové výrobky
9) lékařské výkony a léky
10) geofyzikální faktory
11) infekce
12) neznámé faktoryObezita (otylost)
- stav s nadměrnou tvorbou a ukládáním tuků a nedostatečnou mobilizací tukové tkáně
- BMI – hmotnost v kg/tělesná výška v m2
- Povaha regulačních mechanizmů udržujících tělesnou hmotnost není známa
- Příčiny: - geneticky podmíněno
- otylost v dětství
- disbalance mezi energetickým příjmem a výdajem

obezita je rizikovým faktorem pro výskyt dalších chorob
- ICHS
- Arteoskleróza
- Hypertenze
- Dr
- Zhoubné nádory
- Cholecystopatie a cholecitiáza
- Osteoporóza
- Endokrinní poruchy
- Ovlivňuje těhotenství
Prevence: výchovná kampaň

Diabetes mellitus
- 2 formy - typ I, typ II
- vzácný v primitivních polečnostech
- vznká důsledkem destrukce Langerhaasových ostůvků v pankreatu
- silně geneticky podmíněno
- rizika: otylost, genetické faktory, životní styl

Rakovina děložního čípku

2008-03-27T05:04:00.002-07:00

- nemoc souvisí se sexuálním chováním
- rizikové faktory – vliv sexuální aktivity
- lidský – papiloma virus (HPV)
- prevence – snížení promiskuity
- bariérové metody antikoncepce
- sekundární prevence - prohlídky

Rakovina vaječníků
- dvojnásobně časté u žen, které nerodily
- prevence – hormonální antikoncepce

Rakovina prostaty
- častým typem nádoru
- muži nad 50 let
- hojně mezi černochy v USA a Skandinávii
- etiologie málo známa (mužské pohlavní hormony, vysoký konzum tuků)

Méně časté nádory trávícího a dýchacího ústrojí
- nádory úst, hltanu, hrtanu, jícnu
- kuřáctví, alkohol

- rakovina pankreatu – kuřáctví
- (rakovina) karcinom jater - virus Hbr, anflatoxiny, alkohol,
- prevence: očkování proti žloutence B
- nádory močového ústrojí
- rizika: - kouření
- zneužívání analgetik
- pracovní prostředí
- prevence: - nekouřit, neužívat analgetika
- pozor na pracovní prostředí

- nádory kůže
- nejběžnější ?basliony? a melanomy
- rizika: - sluneční záření (UVB)
- dehet, asfalt, minerální oleje

další nádory
- vzácné druhy – leukémie, nádory varlat, štítné žlázy
- rizika leukémie: - ionizující záření
- benzen
- Downuv syndrom
- rizika nádorů varlat - kryptorchysmus
- záněty, úrazy varlat

Zhoubné nádory

2008-03-27T05:04:00.001-07:00

– na 2. místě mezi příčinami smrti
i) rozdíly výskytu nádorů
ii) změny incidence nádorů u migrujících skupin (Japonsko – nádor žaludku, USA – střeva)
iii) změny incidence v čase (živ prostředí a styl)

etiologie zhoubných nádorů
= společné obecné příčiny na úrovni molekulární a buněčné v procesech karcinogeneze (selže tělo, selže kontrola buněk – nádorové bujení)
- příčiny – chemické látky
- ionizující záření
- biologické (viry) – mononukleóza může změnit genetickou informaci

Nádory plic
- nejzávažnější
- příčiny: - cigarety
- znečištění ovzduší
- radon, azbest, nikl, chrom
- ionizující záření
-prevence – konzumace zeleniny (beta-karoten)

Rakovina tlustého střeva a konečníku
- nejčastější v USA, záp. Evropě, u nás
- rizika - výživa
- alkohol
- ionizující záření
- prevence – sekundární – endoskopie, retroskopické vyšetření

Rakovina žaludku
- častý typ
- výrazný poledníkový gradient
- rizika: kouření, konzervace potravin solením

Rakovina prsu
- Vzestupný trend
- rizika: - dítě pozdě
- brzy menstruace
- pozdní menstruace
- tučné potraviny, obezita
- ionizující záření
- benigní nádory prsu v anamnéze
- genetické vlivy
- rozdíly výskytu mezi zeměmi
- prevence: - primární nesnadná (redukce tuku)
- samovyšetření prsu
- výskyt i u mužů velmi vzácně

Etiologie a prevence hromadně se vyskytujících chorob

2008-03-27T05:03:00.002-07:00

Etiologie a prevence hromadně se vyskytujících chorob
a) kardiovaskulární choroby
- u nás každý druhý na ně umírá
- selhání adaptace člověka (kuřáctví, způsob výživy)
ICHS
Ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu, angina pektoris)
- nejzávažnější kardiovaskulární choroba
- rizika - vyšší cholesterol
- vyšší krevní tlak
- alkohol, cigarety
- otylost, nedostatek aktivity
- stres, pracovní prostředí
- pohlavní (častěji muži)
- orální antikoncepce
- ochranné faktory – vláknina, vitamíny, minerální látky
- prevence – vyhledání rizikových osob
- zachycení zvýšené hladiny cholesterolu
- osvěta
- strava – méně tuku, cholesterolu, cukru, soli
- více zeleniny, ovoce, cereálií
- cholesterol max 5,2 mmol/l, HDL zvyšovat

Cerebrovaskulární nemoc (CMP)
- 1/4 všech úmrtí – mozkový infarkt 80%, krvácení 20%
- civilizační choroba
- rizika: - hypertenze, diabetes meditus (Dr)
- kardiovaskulární choroby v anamnéze
- cholesterol, obezita
- alkohol, solení
- prevence: - léčba hypertenze
- udržování hmotnosti, strava

Hypertenze
- částí onemocnění (10-20%)
- esenciální = nepřijde se na příčinu
- sekundární – má důvod (nádor v ledvinách,…) – tlak se upraví
- příčina úmrtnosti 0,5% u nás
zvyšuje: 2-3x riziko ICHS
7x riziko CMP
2-5x riziko srdečních insofiencí
- hraniční hodnoty TK systolický 141 – 159 torr, diastolický 91-94 torr
- hypertenze 160/95
- rizikové faktory - málo zjištěné
- dědišnost
- věk
- obezita
- se
- solení, alkohol, stres
- prevence – udržení tělesné hmotnosti
- snižování Na, zvyšování K
- snížení stresu

Epidemiologie

2008-03-27T05:03:00.001-07:00

=jedním ze tří základních přístupů ke zkoumání nemocí
- definice – studium rozložení a determinant zdravotních jevů v populacích a řešení
- vědecká epidemiologie vznikla ve 20. stol.
Epidemiologické metody – deskriptivní studie
- formulace etiologické hypotézy
- analytické studie
- intervenční studie
Použití i v klinické medicíně
- znalost frekvence výskytu nemoci – diagnóza
- sledování vývoje populace – prognóza
- objektivní hodnocení účinnosti terapeutických postupů

Doporučené pohybové aktivity

2008-03-27T05:02:00.002-07:00

1. základní zásady - individuální příslib
- pravidelnost a přiměřenost
- vymezené cíle
2. základní složky - frekvence 3 – 5x týdně
- druh –vytrvalostní, dynamické, silové, kompenzační, relaxační
- intenzita – nízká, střední, submaximální
- trvání – od 20 min do několika hodin
3. zvláštní zásady - děti a mládež ( do 10 let nezatěžovat vytrvalostí)
- osoby staršího věku (rozvíjet vytrvalost)
- obézní osoby (velká zátěž srdce)
- ženy
4. aktivita v extrémních podmínkách – chlad, teplo
- vlhkost vzduchu
- znečištění ovzduší

a) Zátěž a odpočinek

- patřičný poměr zátěže a odpočinku (dlouhodobé udržení zdraví a výkonnosti)
- vhodné střídání práce a odpočinku
- biorytmy
- spánek
- denní výkonnostní křivka – 9-10 vrchol
- 13-14 pokles
- 15-19 menší vzestup
- 30- hluboký pokles
- režim dne

Tělesná aktivita

2008-03-27T05:02:00.001-07:00

- Hypokineze
kladné vlivy na – kardiovaskulární systém - zlepšení termodynamiky
- zlepšení výkonnosti a kontraktility myokardu
- zvýšení minutového objemu srdce
- prodloužení diastoly
- snížení disrytmií
- snižování krevního tlaku
- zvýšení počtu kapilár v periferii
- antitrombický účinek
- dýchání – zlepšení funkcí transportního systému
- zvýšení utilizace O2
- zvýšení koncentrace myoglobulinu ve svalech
- zvýšení aktivity anaer. a aer. enzymů
- neuroendokrinní regulace – snížení sekrece katecholaminů
- vzestup vagotonie v klidu
- zvýšená činnost inzulínu při práci
- metabolismus – ovlivnění na celulární a intercelulární úrovni
- zvýšení počtu mitochondrií ve svalech
- zlepšení glukózové tolerance
- zvýšení HDL, snížení LDL
- optimalizace tělesné hmotnosti
- pohybový systém – zvětšení svalové síly
- zlepšení koordinace
- remodelace kostí
- odolnější klouby, vazy a šlachy
- celkový vliv – zvýšení fyzické zdatnosti a výkonnosti
- zvýšená tolerance stresu
- odstranění nepříznivých návyků, zlepšení způsobu života
- zvýšení sebevědomí, dobrá nálada
- snížení nemocnosti
- škody na zdraví způsobené tělesnou aktivitou
- patologická únava
- úrazy
- mikrotraumata (únavové zlomeniny)
- chronické škody
- kardiální smrt (u 70% podmíněna ICIHS)
- jiné srdeční a cévní onemocnění

Způsob života

2008-03-27T05:01:00.002-07:00

- individuální chování člověka = vliv na zdraví
- zájem preventivního lékařství – životní styl
a) výživa
b) tělesná aktivita
c) zátěž a odpočinek
vliv na životní styl další komponenty: toxikomanie
psychogenní stresy
zdravotní výchova

a) Výživa
Energetická stránka (kvantita)
- vyrovnaná energetická bilance – negativní – snížení výkonnosti, odolnosti, podvýživa
- pozitivní - otylost
- energetická potřeba = Br (s věkem klesá)
- energie na trávení
- tělesná práce a termoregulace

Skladba potravin (kvalita)
- cukry (60%)
- tuky (25 – 30%)
- bílkoviny (10 – 15%)
- vitamíny
- nerostné látky (Na, K)
- makroelementy (Ca, I, Mg)
- mikroelementy (Fe, Zn, stopové prvky)
- voda

Zdravotní rizika spjatá s výživou
Malnutrice – nedostatek nebo nadbytek esenciálních živin v organismu
- podvýživa
- specifické deficience – avitamiinózy, nedostatek Fe, I, Ca,F
Nemoci s etiologickou účastí výživy
- kardiovaskulární nemoci – hypocholesteromie
- cerebrovaskulární choroby – alkohol, triacylglyceroly
- hypertenze – alkohol, Na
- zhoubné nádory – alkohol, cigarety
- dna – fosfáty – urátové krystaly
- urolitiáza
- zubní kaz – cukry
Doporučení:
1) redukce tuků
2) jíst ovoce
3) bílkoviny (0,8g na kg)
4) udržovat tělesnou hmotnost
5) bez alkoholu
6) omezit solení
7) přítomnost Ca
8) nepoužívat suplementy nad doporučená množství
9) přítomnost F

Znaky zdraví

2008-03-27T05:01:00.001-07:00

Úmrtnost
- často používaný znak (od pol. 19.stol.)
- dobré srovnání mezinárodní
- hrubá (celková) – počet zemřelých ne počet žijících (1000)
- standardizované ukazatele – přirovnání populační skupiny ke standardní populaci
- korigované indexy
- specifické ukazatele podle příčin - nedůležité
- střední délka života – udává u průměrného člověka věk, kterého se dožije

Znaky narušení reprodukčního procesu
- samovolné potraty – na 100 narozených
- mrtvorozenost - -„-
- výskyt nezralých dětí – na 100 nar.
- výskyt vícečetných porodů – vztažený k počtu porodů

Nemocnost
Třídění nemocí podle druhu
Stadia nemoci (problémy): - bezpříznakové
- prohromální (nespecifické problémy)
- typické projevy
- ukončení nemoci : ústup a vylíčení
zhojení s následky
zklidnění (riziko opakování)
Míra závažnosti průběhu nemoci
Záchytnost
Prevalence – počet osob trpících sledovanou nemocí na určitý počet populace
Incidence – počet nových případů nemoci za určitý čas
Hodnocení nemocnosti z rutinních údajů
- registr zhoubných nádorů
- hospitalizace
- pracovní neschopnost
- záznamy ambulantních zařízení - evidence

Pojem zdraví

2008-03-27T05:00:00.002-07:00

= nepřítomnost nemoci
subjektivní aspekt zdraví = vnitřní pocity a vlastní vnímání
- nepřítomnost ubližujících projevů (bolest, horečka, nevolnost, úzkost, nespavost)
- pocit přiměřené síly, výkonnosti, harmonie, radosti ze života
- dobrý vzhled, seberealizace, plný rodinný a sexuální život

objektivní aspekt zdraví = názor lékaře
- srovnává se s normou
- normy měřených znaků (TK, cholesterol)
sociální aspekt zdraví
- zařazení se do společnosti

Determinanty zdraví
- multifaktorální koncepce
vnitřní
vnější
- neoddělitelné
genotyp (souhra genetických informací)
- genotypické nemoci – Downův syndrom, hemofylie, fenylketonurie
- genetické dispozice – nezbytné jsou vnější vlivy
- epilepsie, dna, alergie
- zevní podmínky – úrazy, otravy

Celkové národní zdraví

2008-03-27T05:00:00.001-07:00

výrazné zlepšování za 100 let
- vývoj úmrtnosti z 30/100 klesla na 10/100
- hlavní důvod – ústup infekcí
- zabezpečení čisté vody
- protiepidemická vyšetření
- zvyšování úrovně – výživa, bydlení,…
- zdravotní hygiena

- novorozenecká a kojenecká úmrtnost klesá
- osvěta pro těhotné

Současné národní zdraví
- velký vliv má prevence
- nejzávažnější zdravotní problémy: - akutní respirační problémy
- chronická plicní choroba
- artritidy a revma
- srdeční choroby a hypertenze
- zhoubné nádory
- cerebrovaskulární nemoc (mrtvička)
- psychické choroby
- úrazy
- otravy

- preventivní úsilí vynaložené k potlačení je zatím minimální
- protikuřácká poradna
- vyhledávání hypertoniků
- protiúrazová opatření

Civilizační nemoci - kardiovaskulární nemoci
- zhoubné nádory
- alergie
- obezita
- úrazy

Preventivní lékařství se dělí na:
Komunitní lékařství
= věda o ochraně a posilování zdraví
- sledování, vyhodnocování výsledků, souvislost s genetikou
- epidemiologie (inf. i neinf. chorob)

Hygiena životního prostředí
= vliv životního prostředí na zdraví a jeho ochranu
- toxikologie
- radiační hygiena
- ochrana před hlukem

Pracovní lékařství
= vliv práce, podmínek, prostředí na zdraví
- fyziologie práce
- psychologie práce
- hygiena pracovního prostředí
- nemoci z práce

Medicínská a zdravotnická činnost (dělení)

2008-03-27T04:59:00.002-07:00

Primární prevence
- posilování a rozvíjení zdraví (porady pro těhotné, kuřáky, narkomany, …)
- specifické prevence (proti určitým chorobám – očkování, fluorizace,…)

Sekundární prevence
- časné vyšetření a léčení pacientů v počátečním stadiu choroby (preventivní prohlídky, skríningové cesty,…)

Léčení
- nemocí pacientů, kteří vyhledali lékaře

Rehabilitační péče
- obnova původních tělesných a mentálních a sociálních schopností = návratná péče

Terminální péče
- o nevyléčitelné pacienty
- stále rostoucí význam (hospic)

Klinické obory
- léčení
- rehabilitační péče
- terminální péče
- sekundární prevence (v malé míře)

Preventivní lékařství
- sekundární prevence
- primární prevence

PREVENTIVNÍ MEDICÍNA

2008-03-27T04:59:00.001-07:00

Lékařství – kurativní (léčebné)
- preventivní (mladší, chybí prvek naléhavosti)
v minulosti – epidemiologie (alimentární infekce – tyfus, cholera) – hygiena
respirační epidemie – poč. 20.stol.
kardiovaskulární nemoci – postinfekční éra – nyní

předměty zájmu hygieny - ovzduší
- výživa
- odívání
- prac. Prostředí

- původní sepjetí hygieny se zdravotním stavem se zachovalo u epidemiologie

ČR
- po válce vycházíme ze sovětské hygieny – v 60. Letech zaostáváme ve zdravotnictví za vyspělými zeměmi
Anglosaská hygiena
- odlišný rozvoj – ve spolupráci s preventivní medicínou
- v pol. 20. stol. – infekce ustupují – choroby kardiovaskulární, nádory – epidemiologie neinfekčních chorob

Odpočinek,aktivní - pohyb, volný čas

2008-03-27T04:58:00.001-07:00

· aktivní - pohyb, volný čas
vhodně volená činnost v době pracovního volna
odpočinek= regenerace prac. síly
volný čas - vymezuje se z celkového časového úhrnu,
volný čas je jednou ze 4 součástí mimopracovní doby:
1. čas nezbytný k cestě do práce a z práce,
2. uspokojování fyziolog. potřeb,
3. vykonávání dom.prací, čas k udržení hygieny.
fce volného času: odpočinek, zábava a zájmová činnost, rozvoj osobnosti
· Pasivní - spánek
základní forma odpočinku, je nezbytnou životní potřebou

Režim dne = časové rozvržení různých forem činnosti a odpočinku v průběhu 24 hod

2008-03-27T04:57:00.000-07:00

denního cyklu
základem je harmonická vyváženost mezi činností a odpočinkem
základní forma odpočinku je spánek, který regeneruje funkční rezervy čerpané všemi formami bdělé činnosti tělesné i duševní
v průběhu dne pak jistou formou odpočinku každé přerušení vykonávané činnosti a přechod k činnosti jiné. Regenerační efekt je tím větší, čím je činnost odlišnější.

Zdravotní požadavky:
1. náležitý poměr mezi prací a odpočinkem
2. zařazování různých forem činnosti a odpočinku ve vhodné denní době z hlediska biorytmů
3.pravidelnost (opakování ve stejnou denní dobu –usínání…)

biologické rytmy – 24 hod. cyklus vyvolaný střídáním světla a tmy
intenzita všech tělesných fcí všech tělesných orgánů kolísá v závislosti na biorytmech
rytmické výkyvy dílčích fcí se ve svém souhrnu u člověka projevují i kolísáním pracovní výkonnosti
kolísání pr. výkonnosti znázorňuje výkonnostní křivka( pozn. byla na tabuli na semináři)
na biorytmy se napojují některé adaptibilní pochody, a to na základě opakování určitých situací v určitou denní dobu. Vytvářejí se nervové stereotypy a automatismy vázané na danou denní dobu.

BIORYTMY=soustavné opakování nějakého děje v pravidelných intervalech, které se děje na všech úrovních živých soustav
BIOS= život
RHYTMOS= pravidelný pohyb

-biorytmy lze pozorovat na všech úrovních živých org.
-synchronizátorem biorytmů v lidském těle je suprachiasmatické jádro (shluk nervových buněk)
-individuální rozdíly cirkadiánních biorytmů u člověka: ranní a večerní typy
zjišťují se Eysenckovým osobnostním dotazníkem
v případě večerního typu probíhá fázový posun režimu dne do odpoledních hodin

Režim práce a odpočinku

2008-03-27T04:56:00.002-07:00

má ve svém dlouholetém celoživotním působení značný význam pro navození a udržení optimální výkonnosti a funkční zdatnosti.
Měl by vždy zahrnovat dostatek přiměřených stimulů pohybových (u zaměstnaných formou aktivního odpočinku), neboť tělesné nevytížení má za následek nedostatečný funkční rozvoj a zvýšení dispozic k degenerativním chorobám.
Také přemíra těl. zátěží je nevhodná, vede během života k rychlejšímu funkčnímu opotřebení.
Spolu s dalšími faktory tvoří životní styl (způsob života)

Se zvyšující úrovní společnosti se zhoršuje úroveň odpočinku, časové rozložení práce, příjmu potravy a ostatních činností během dne, které se opakují
Fyziologickým podkladem správného zařazování pravidelně se opakujících činností do denní doby je biorytmus funkcí lidského organismu

dynamický stereotyp = je základem návyků a dovedností, usnadňuje vykonávání činností, zrychluje a zkvalitňuje jejich provedení a zároveň snižuje množství energie potřebné k jejich provedení.
hlavní požadavek principu režimu práce a odpočinku je pravidelnost
u dětí je 24 hod. uspořádání, od střídání různých bdělých aktivit až po časové zařazení a délku nočního spánku, rozhodující pro normální vývoj dítěte a jeho tělesný stavdoporučená délka práce pro děti: 7-8 let -5 hod, 10 let-6 hod. práce, 13-14 let-7 hod.práce

Zdraví

2008-03-27T04:56:00.001-07:00

- nepřítomnost nemoci (velmi omezená definice)
- stav úplné tělesné, duševní a sociální nemoci a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady (WHO 1948)
- zdraví a nemoc se jeví jako dva protichůdné a vzájemně se vylučující kvalitativní stavy
- důležitá je stránka sociální a subjektivní
- subjektivní aspekt zdraví - subjektivní prožívání zdraví není mnohdy ve shodě s jeho objektivní úrovní, liší se u jednotlivých osob (míra osobní citlivosti)
- objektivní aspekt (úroveň) zdraví – je dána názorem jiných lidí na zdravotní stav jednotlivce, názorem lékařů. Hodnocení je ovlivněno celkovou zdravotní situací, srovnáváním s určitou normou. Normy měřených znaků (krevní tlak, cholesterol v krvi, tělesná výška dětí) jsou vytvářeny statisticky, jako průměr získaný od většího počtu jednotlivců.
- sociální aspekty zdraví - dobré zdraví umožňuje jedinci zařadit se do okolního sociálního a ekonomického prostředí, udržovat sociální kontakty, plnit očekávané společenské role. Snížená kvalita zdraví může tyto možnosti omezovat či vylučovat.. Z hlediska sociálního je proto zdraví měřeno podle míry realizace jeho sociální role a uspokojováním sociálních kontaktů (ztráta prstu – zpěvák, houslista). V dnešní době vyvstávají také problémy ekonomické.

Hodnocení zdravotního stavu

- dle úmrtnosti, podle výskytu těžších a chronických nemocí, infekčních nemocí

Preventivní medicína

2008-03-27T04:55:00.002-07:00

(public health, epidemiologie, community health)

- preventivní řešení společensky nejzávažnějších zdravotních problémů
- věda o předcházení nemocem a posilování zdraví usměrňováním životních podmínek, zvyšováním odolnosti a příznivým ovlivňováním rizikových populačních skupin
- zaměřena na skupiny populační přístup, neboť na zdraví je nahlíženo jako na hromadný jev, také jednotlivá opatření jsou orientovaná skupinově.

Prevence

1. Primární prevence

- předcházení chorobám ovlivňováním životních podmínek nebo odolností organismu
- Jsou zde rozlišitelné dva stupně:
1. Celkové posilování a rozvíjení zdraví - vhodný životní styl a zlepšováním celkové úrovně životního prostředí
2. Specifická prevence - proti určitým chorobám nebo proti rizikům (očkování a další opatření proti infekcím, ochrana proti úrazům a otravám, profylaktické podávání léků) (kontrola nezávadnosti pitné vody a potravin, opatření proti znečišťování ovzduší..)
2. Sekundární prevence
- časné vyšetření a léčení pacientů v počátečním, presymptomatickém stádiu choroby
- aktivním vyhledávání takových osob preventivními prohlídkami, screeningovými testy apod.
3. Terciální prevence
- zabránit vzniku komplikací nemoci, případně jejímu dalšímu zhoršování
- často splývá s léčebnými postupy

POMOC ALKOHOLIKOVI

2008-03-27T04:55:00.001-07:00

1. KROK - CÍLENÝMI OTÁZKAMI ZJISTIT ALKOHOLIKOVU ANAMNÉZUOtázky by měly být zaměřeny na množství konzumovaného alkoholu a vliv, který má pití na pacienta.
2. KROK - URČIT VÝŠI RIZIKA ALKOHOLISMU
I když nejsou u pacienta přítomny žádné absolutní indikátory nadměrného pití či alkoholismu, je ohrožen alkoholismem, když:- vypije týdně 28 nebo více skleniček (dávek) alkoholu;- v minulém měsíci vypil při nejméně třech příležitostech 5 a více skleniček;- dvakrát nebo vícekrát v uplynulém roce byl na pořádném tahu;- dvakrát nebo víckrát řídil automobil poté, co hodně pil;- na otázky reaguje zřetelně defenzívně;- podle vlastní výpovědi pije více či častěji než je obvyklé v jeho sociální skupině;- svým pitím působí starosti rodině a přátelům.
3. KROK - PROVÉST POTŘEBNÁ OPATŘENÍPacienty, kteří zřejmě ještě nemají problémy s pitím, upozorněte důrazně na nutnost preventivních opatření:
- konzumaci alkoholu omezit maximálně na dvě dávky za den;
- nepít na lačný žaludek;
- neúčastnit se alkoholických tahů;
- nikdy neřídit po konzumaci alkoholu.
Pacienti, u nichž je důvodné podezření z alkoholismu, by si měli dát udělat jaterní testy a lékař by je měl požádat, aby vyplnili Michiganský test alkoholismu (MAST) uvedený v příloze. Lékař doporučí naprostou abstinenci od alkoholu nejen tam, kde je podezření z alkoholové závislosti, ale i u nemocných s epilepsií, jaterními poruchami atd.
4. KROK - VYPRACOVAT LÉČEBNÝ PLÁN Vysvětlení, že nekontrolované pití může být nemoc, ne morální nebo charakterová vada, přináší často pacientovi i rodině úlevu. Čím dříve je kvalifikovaná léčba problémů působených alkoholem poskytnuta, tím jednodušší a účinnější může být.Ústavní léčba je indikována tam, kde selhávají pokusy o léčbu ambulantní, u těžších odvykacích syndromů a samozřejmě u alkoholických psychóz, z nichž nejčastější je delirium tremens.

ONEMOCNĚNÍ

2008-03-27T04:54:00.002-07:00

· Pravidelná konzumace velkého množství alkoholu:
- zvyšuje riziko vzniku hypertenze, tromboflebitidy a varixů
- vede ke snížení hladiny testosteronu, což má často za následek sexuální impotenci a ztrátu libida, u mužů - alkoholiků i atrofii varlat
- zvyšuje také riziko vzniku rakoviny ústní dutiny, hltanu, hrtanu a jícnu. Toto riziko dále stoupá, když piják navíc ještě kouří
- je zároveň spojeno se vznikem cirhózy jater
- v těhotenství má za následek, že plod se rodí s nízkou porodní váhou, že častěji dochází ke spontánnímu potratu a že se u plodu projeví fetální alkoholický syndrom.
- oslabuje imunitní systém a vede k častějšímu výskytu nejrůznějších chorob včetně kožních a nádorových. Běžné jsou dekompenzace různých,velmi častých somatických chorob (zmiňované hypertenze a diabety, duševní poruchy, řada chorob neurologických). Nemělo by se zapomínat ani na nežádoucí interakce alkoholu s velkým počtem léků (jen namátkou jmenuji Metronidazol, většinu psychofarmak, některá antiepileptika a antituberkulotika).PROJEVY NÁSILÍ mj. u alkoholiků je třicetkrát větší pravděpodobnost spáchání sebevraždy než u ostatní populace

TYPY KONZUMENTŮ ALKOHOLU

2008-03-27T04:54:00.001-07:00

TYPY KONZUMENTŮ ALKOHOLUNadměrné pití alkoholu se vyskytuje u velkého počtu dospělých i mládeže.
DOSPĚLÍPřibližně 10% dospělých konzumentů alkoholu má problémy s pitím nebo jsou klasifikováni jako alkoholici.28% mužů a 8% žen lze považovat za silné pijáky.Silné pití alkoholu se vyskytuje nejčastěji mezi 21 až 40 letými muži, u žen se věková hranice pohybuje mezi 35 až 49 lety.15% mužů a 3% žen pijí v průměru čtyři nebo více skleniček alkoholu za den.
MLÁDEŽPřibližně 15% středoškoláků lze považovat za silné pijáky.Silné pití alkoholu začíná u mladistvých kolem 15 let a stabilizuje se kolem 17 let.31% středoškoláků vypovídá, že se opijí nejméně šestkrát za rok.Prevence u mládeže důležitá z mnoha důvodů. Jedním z nich je to, že závislost na alkoholu se u dospívajících rozvíjí mnohem rychleji nežli ve středním věku.
ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY NADMĚRNÉHO PITÍ

· NEHODY MOTOROVÝCH VOZIDELPravděpodobnost dopravní nehody je při hladině alkoholu v krvi:
0,3-0,9 promile
7x větší než u střízlivého řidiče
1,0-1,4 promile
31x větší
od 1,5 promile
128x větší

ALKOHOL

2008-03-27T04:52:00.006-07:00

Některá dlouhodobá rizika užívání alkoholu
§ Rozvoj závislosti na alkoholu je rychlejší u dospívajících, u žen a u lidí v obtížné životní situaci.

§ Alkohol je "průchozí droga" od níž dospívající někdy přecházejí k ještě nebezpečnějším látkám. Pronikavý vzestup spotřeby alkoholu a tabáku u dospívajícího může být varovnou známkou přechodu k jiným drogám.

§ Známá jsou alkoholová poškození jater, slinivky břišní, jícnu a žaludeční sliznice.

§ Zhoršený stav výživy u lidí nadměrně pijících alkohol je jednak dán horším jídelníčkem ("mrtvé" kalorie z alkoholu), může se ale i uplatňovat zhoršené vstřebávání živin.

§ Alkohol zvyšuje riziko výskytu nádorů (jater, hltanu, jícnu, rakoviny prsu u žen aj.). Toto riziko se uplatňuje i samostatně, ale v kombinaci s tabákem je ještě vyšší, než by odpovídalo prostému součtu obou rizik.

§ Alkohol také zhoršuje řadu nejrůznějších chorob (např. epilepsii, hypertenzi, cukrovku).

§ U lidí zneužívajících alkohol dochází k oslabení imunity (nižší odolnost proti nemocem).

§ Časté jsou i kožní nemoci.

§ Fetální alkoholový syndrom - plod je ohrožen fetálním alkoholovým syndromem, jestliže těhotná žena pije v průběhu těhotenství alkohol (a to v celém průběhu těhotenství, i když nejvíce ohrožený plod je v prvním trimestru, tedy často ještě před tím, než ví o těhotenství). K známkám uvedené poruchy patří vrozené vady v oblasti hlavy a obličeje, nižší porodní váha a poškození mozku projevující se poruchami chování a nižším intelektem.

§ Prudký vzestup krevního tlaku při opilosti zvyšuje riziko řady komplikací včetně cévních mozkových příhod.

§ Poškození chrupu.

§ Záněty prostaty a močové trubice, neplodnost u mužů.

§ Hormonální nerovnováha projevující se např. velkými ztrátami tekutin a minerálů v důsledku sníženého vylučování hormonu ADH.

§ Alkohol působí i duševní problémy (např. úzkosti, deprese, vztahovačnost, poruchy paměti i demenci) a povahové změny.

§ Vyšší nemocnost osob ve společné domácnosti se závislým na alkoholu včetně dětí.

ALKOHOL

2008-03-27T04:52:00.005-07:00

Některá dlouhodobá rizika užívání alkoholu
§ Rozvoj závislosti na alkoholu je rychlejší u dospívajících, u žen a u lidí v obtížné životní situaci.
§ Alkohol je "průchozí droga" od níž dospívající někdy přecházejí k ještě nebezpečnějším látkám. Pronikavý vzestup spotřeby alkoholu a tabáku u dospívajícího může být varovnou známkou přechodu k jiným drogám.
§ Známá jsou alkoholová poškození jater, slinivky břišní, jícnu a žaludeční sliznice.
§ Zhoršený stav výživy u lidí nadměrně pijících alkohol je jednak dán horším jídelníčkem ("mrtvé" kalorie z alkoholu), může se ale i uplatňovat zhoršené vstřebávání živin.
§ Alkohol zvyšuje riziko výskytu nádorů (jater, hltanu, jícnu, rakoviny prsu u žen aj.). Toto riziko se uplatňuje i samostatně, ale v kombinaci s tabákem je ještě vyšší, než by odpovídalo prostému součtu obou rizik.
§ Alkohol také zhoršuje řadu nejrůznějších chorob (např. epilepsii, hypertenzi, cukrovku).
§ U lidí zneužívajících alkohol dochází k oslabení imunity (nižší odolnost proti nemocem).
§ Časté jsou i kožní nemoci.
§ Fetální alkoholový syndrom - plod je ohrožen fetálním alkoholovým syndromem, jestliže těhotná žena pije v průběhu těhotenství alkohol (a to v celém průběhu těhotenství, i když nejvíce ohrožený plod je v prvním trimestru, tedy často ještě před tím, než ví o těhotenství). K známkám uvedené poruchy patří vrozené vady v oblasti hlavy a obličeje, nižší porodní váha a poškození mozku projevující se poruchami chování a nižším intelektem.
§ Prudký vzestup krevního tlaku při opilosti zvyšuje riziko řady komplikací včetně cévních mozkových příhod.
§ Poškození chrupu.
§ Záněty prostaty a močové trubice, neplodnost u mužů.
§ Hormonální nerovnováha projevující se např. velkými ztrátami tekutin a minerálů v důsledku sníženého vylučování hormonu ADH.
§ Alkohol působí i duševní problémy (např. úzkosti, deprese, vztahovačnost, poruchy paměti i demenci) a povahové změny.
§ Vyšší nemocnost osob ve společné domácnosti se závislým na alkoholu včetně dětí.

ALKOHOL

2008-03-27T04:52:00.004-07:00

Některá dlouhodobá rizika užívání alkoholu
§ Rozvoj závislosti na alkoholu je rychlejší u dospívajících, u žen a u lidí v obtížné životní situaci.
§ Alkohol je "průchozí droga" od níž dospívající někdy přecházejí k ještě nebezpečnějším látkám. Pronikavý vzestup spotřeby alkoholu a tabáku u dospívajícího může být varovnou známkou přechodu k jiným drogám.
§ Známá jsou alkoholová poškození jater, slinivky břišní, jícnu a žaludeční sliznice.
§ Zhoršený stav výživy u lidí nadměrně pijících alkohol je jednak dán horším jídelníčkem ("mrtvé" kalorie z alkoholu), může se ale i uplatňovat zhoršené vstřebávání živin.
§ Alkohol zvyšuje riziko výskytu nádorů (jater, hltanu, jícnu, rakoviny prsu u žen aj.). Toto riziko se uplatňuje i samostatně, ale v kombinaci s tabákem je ještě vyšší, než by odpovídalo prostému součtu obou rizik.
§ Alkohol také zhoršuje řadu nejrůznějších chorob (např. epilepsii, hypertenzi, cukrovku).
§ U lidí zneužívajících alkohol dochází k oslabení imunity (nižší odolnost proti nemocem).
§ Časté jsou i kožní nemoci.
§ Fetální alkoholový syndrom - plod je ohrožen fetálním alkoholovým syndromem, jestliže těhotná žena pije v průběhu těhotenství alkohol (a to v celém průběhu těhotenství, i když nejvíce ohrožený plod je v prvním trimestru, tedy často ještě před tím, než ví o těhotenství). K známkám uvedené poruchy patří vrozené vady v oblasti hlavy a obličeje, nižší porodní váha a poškození mozku projevující se poruchami chování a nižším intelektem.
§ Prudký vzestup krevního tlaku při opilosti zvyšuje riziko řady komplikací včetně cévních mozkových příhod.
§ Poškození chrupu.
§ Záněty prostaty a močové trubice, neplodnost u mužů.
§ Hormonální nerovnováha projevující se např. velkými ztrátami tekutin a minerálů v důsledku sníženého vylučování hormonu ADH.
§ Alkohol působí i duševní problémy (např. úzkosti, deprese, vztahovačnost, poruchy paměti i demenci) a povahové změny.
§ Vyšší nemocnost osob ve společné domácnosti se závislým na alkoholu včetně dětí.

Přehled metod prevence zaměřené na zevní podmínky:

2008-03-27T04:52:00.003-07:00

· regulace nadměrného příjmu jednotlivých potravin (např. uvedením energetického obsahu potravin, obsahu sacharidů a tuků v potravinách na etiketách potravin, zvýraznění nízkoenergetických výrobků a výrobků se sníženým obsahem tuku)
· regulace reklamy na potraviny a nápoje (např. kontrola reklamy na potraviny bohaté na tuk a cukr, alkoholické nápoje)
· úprava hospodářské politiky ve vztahu k potravinám (např. stoupající daně na potraviny se zvyšujícím se obsahem tuku a jednoduchých sacharidů)
· ke zvýšení fyzické aktivity mohou přispět značené stezky pro cyklisty ve městech, více příležitostí ke sportování u dětí, dostatek parků a ploch vhodných pro procházky apod.

Na druhé straně je vždy nutné brát v úvahu i negativní důsledky nevhodně prováděné prevence (dívky a ženy mladších věkových kategorií – vznik poruch jídelního chování).

Cílem selektivní prevence je zabránit vzestupu váhy u skupin obyvatel se zvýšeným rizikem vzniku obezity (DM II. typu, hyperlipidémie, anamnéza vzestupu váhy v některých obdobích života, apod.). Vyvarovat se velmi přísných diet a diet s nevhodným složením a zlepšit celkový životní styl.

Veřejnost by měla být vedena k:
· vlastnímu sledování tělesné hmotnosti
· regulaci příjmu potravy, tak aby nedocházelo k narůstání tělesné hmotnosti
· regulaci příjmu tuků a jednoduchých cukrů
· dostatečnému příjmu vlákniny (zelenina, celozrnné výrobky)
· příjmu nesladkých tekutin 2,5 litru za den
· pravidelné fyzické aktivitě (ta hraje důležitou roli nejen zvýšením energetického výdeje, ale zvyšuje i energetickou potřebu bazálního metabolismu, která je často u obézních osob snížena. Zvýšená tělesná aktivita má značný význam i v prevenci komplikací obezity (DM, kardiovaskulární onemocnění).
S vyšším důrazem je třeba tyto zásady uplatňovat u pacientů s rodinným výskytem obezity či nadváhy, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění.

Prevence obezity

2008-03-27T04:52:00.001-07:00

Primární – má snížit vznik nových případů obezity (incidence)
Sekundární – má snížit počet případů již existujících (prevalence)

Prevenci lze rozdělit na:
· Všeobecnou – týká se celé populace
· Selektivní – zaměřená na skupiny osob, které mají zvýšené nebo vysoké riziko vzniku obezity
· Indikovanou – zaměřenou na jednotlivé osoby, u nichž jsou již známky byť i nevelké obezity přítomny

Všeobecná prevence je zaměřena na celou veřejnost včetně specifických skupin jako jsou děti, starší věkové kategorie a těhotné ženy.

Nízkoenergetická dieta

2008-03-27T04:51:00.005-07:00

Nízkoenergetická dieta

· dlouhodobá celoživotní změna stravovacích návyků
· nahrazovat tučná a sladká jídla pestrou stravou s nižším obsahem tuku a vyšším obsahem vlákniny
· obézní nesmí pociťovat změnu jídelníčku jako utrpení
· snížit příjem tuku < 30% denního energetického příjmu (omezit příjem skrytého tuku)
· 55 - 60 % sacharidů (45 %)
· 10 - 15% bílkovin (28 % - pomáhá zachovávat svalovou hmotu)
· snižuje se denní energetický příjem o 2000 kJ
· nízkoenergetická dieta o energetickém obsahu 5000 - 6000 kJ
· velmi přísná dieta 1500 - 3500 kJ

Jak sestavit redukční dietu

· co nejvíce druhů potravin
· základ tvoří polysacharidy ( chléb, rýže, těstoviny, brambory)
· snížit příjem tučných potravin, používat minimálně tuk při přípravě stravy
· bílkoviny živočišné/rostlinné
· zelenina, ovoce - vitaminy, minerály, vláknina
· jíst 3 - 5 x denně

Pozitivní vliv fyzické aktivity

2008-03-27T04:51:00.003-07:00

· příznivě ovlivňuje energetickou bilanci tím, že:
· přispívá k negativní energetické bilanci při redukčním režimu
· zabraňuje většímu poklesu klidového energetického výdeje při dietní léčbě obezity
· zvyšuje postprandiální termogenezi u obézních

· zlepšuje poměr mezi tukem a aktivní tělesnou hmotou v organismu tím, že:
· zvyšuje oxidaci tuků v tukové tkáni
· snižuje aktivitu lipoproteinové lipázy v tukové tkáni obézních
· zvyšuje lipolýzu v tukové tkáni a lipolytickou odpověď na katecholaminy
· zabraňuje poklesu aktivní tělesné hmoty při dietní léčbě obezity

· příznivě ovlivňuje metabolické rizikové faktory kardiovaskulárních chorob tím, že:
· snižuje množství viscerálního tuku
· příznivě ovlivňuje lipidové spektrum
· příznivě ovlivňuje krevní tlak
· snižuje hyperinzulinémii a inzulinorezistenci
· pozitivně ovlivňuje morfologii a metabolismus kosterního svalu
· zvyšuje utilizaci glukózy jak ovlivněním inzulinorezistence, tak zvýšením průniku glukózy do buněk nezávisle na inzulínu

· pozitivně ovlivňuje fyzickou zdatnost a pohybové dovednosti
· pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu a sebevědomí, potlačuje deprese a úzkost
· působí tlumivě na příjem potravy
· snižuje preferenci jídel s větším obsahem tuku
· příznivě ovlivňuje adherenci k redukčnímu režimu, a tím i jeho dlouhodobou úspěšnost

Terapie obezity

2008-03-27T04:51:00.001-07:00

Terapie obezity
Terapie obezity vyžaduje komplexní přístup. Snižování hmotnosti by mělo být pozvolné maximálně 0,5 kg za týden. Čím:
· nízkoenergetická dieta
· pohybová aktivita
· behaviorální intervence - tento přístup vychází z toho, že nevhodné jídelní a pohybové návyky, které se podílejí na vzniku obezity, jsou naučené, a že je možné se je odnaučit.
· farmakoterapie
· chirurgická léčba

Pravidelná fyzická aktivita

· závisí na věku a zdravotním stavu jedince, na stupni obezity
· zvýšit spontánní fyzickou aktivitu (schody x výtah, auto x chůze pěšky)
· hodina chůze denně (o 750 kJ vyšší energetický výdej denně)
· nebo 3 - 4x týdně 45-60 minut cvičení v intenzitě odpovídající 60% max. aerobní kapacity

Faktory ovlivňující obezitu:

2008-03-27T04:50:00.003-07:00

Faktory ovlivňující obezitu:
- vlivy genetické
- hormonální
- metabolické
- psychické.

K nejčastějším příčinám obezity však patří vlivy zevní, kdy dochází k nerovnováze příjmu a výdeje energie.

Významným faktorem, který se podílí na vzniku obezity, je nízká tělesná aktivita. Jejím důsledkem je malý energetický výdej, který energetickou disbalanci prohlubuje.

Strava obézních lidí je z nutričního pohledu typická vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem tuků a jednoduchých cukrů a nízkým obsahem ochranných látek - vlákniny, vitaminů (C,E,B) a některých minerálů.
Z potravinového pohledu jde většinou o nadměrný příjem živočišných produktů, zvláště masných výrobků a sladkostí, a nízký příjem zeleniny, ovoce a příloh.

Důsledkem energetické a nutriční nerovnováhy jsou různé stupně zdravotního rizika a poškození. Jde zejména o:

· zvýšený krevní tlak
· zvýšenou hladinu krevního cholesterolu
· kardiovaskulární onemocnění
· diabetes II. Typu
· další onemocnění – cholelitiáza, nádory tlustého střeva,vaječníků,prsu,prostaty...

Klasifikace tělesné hmotnosti a jejich rizik dle BMI (WHO 1997)

2008-03-27T04:50:00.001-07:00

Klasifikace
BMI
Riziko komplikace obezity
Podváha
Normální váha
Zvýšená váha
nadváha
obezita I. stupně
obezita II. stupně
obezita III. stupně
< 18.5
18.5 - 24.9
≥ 25.0
25.0 - 29.9
30.0 - 34.9
35.0 - 39.9
≥ 40
nízké
průměrné

mírně zvýšené
středně zvýšené
velmi zvýšené
vysoké

Při diagnostice obezity je důležitý nejen absolutní podíl tukové tkáně, ale také jeho rozložení.

Riziko komplikací obezity je významně vyšší při abdominální (androidní) formě obezity (zásobní tuky se vytvářejí v oblasti břicha), než u formy gynoidní (ukládání tuků v oblasti hýždí a stehen).
Tyto dvě formy lze snadno rozlišit změřením obvodu pasu a boků. Podíl těchto čísel v cm je znám jako WHR (waist hip ratio).

OBEZITA

2008-03-27T04:49:00.002-07:00

- metabolické onemocnění hromadného výskytu, jako důsledek interakce genetické predispozice a souboru všech negativních faktorů zevního prostředí.

- Spolu s jinými rizikovými faktory může obezita zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění.

- je zdravotním problémem i u dětí. Dětská obezita souvisí se sníženým vylučováním růstového hormonu, s hyperinzulinémií, intolerancí sacharidů, hypertenzí a hyperlipidémií. Její výskyt je různý v rozdílných socio-ekonomických podmínkách. Obézní dítě, které se nezbaví nadbytečné hmotnosti během dospívání, má pouze 3% naději, že se jí zbaví v dospělosti.

- je nemoc, která má chronický charakter a vede k řadě závažných komplikací, jejichž důsledkem může být trvalá invalidita a smrt.

- má genetický, buněčný a metabolický stejně jako sociální a behaviorální podklad

- je nejčastější metabolické onemocnění a onemocnění související s výživou v ČR.

nadváha = nadbytek hmotnosti
obezitou = nadměrnou akumulaci tukové tkáně v organismu.
- v obou případech se jedná o poruchu výživy = významné zdravotní riziko.

Na základě relativní nadváhy určujeme
· lehkou obezitu při 120 – 140% ideální tělesné hmotnosti,
· střední obezitu při 140 – 200%
· morbidní obezitu - nad 200%.

Hodnota ideální hmotnosti je u mužů v průměru o 8% a u žen o 6% nižší než tzv. normální hmotnost podle Brocy (výška těla v cm - 100 = hmotnost v kg).

V současné době je běžně užíváno hodnocení dle indexu hmotnosti
(body mass index - BMI = hmotnost v kg / (výška v m2), kdy znamená:
hodnota BMI

Psychogenní podněty

2008-03-27T04:49:00.001-07:00

U člověka se vybavují negativní emoce i na nejrůznější další psychogenní podněty, které mají s původními biologickými mechanismy málo společného. Stresové mechanismy, původně vyvinuté pro situace fyzického ohrožení, se zde přenesly i do oblasti hrozeb symbolických. Přesto však prostřednictvím mezimozku rovněž spouštějí stereotypní poplachovou reakci se všemi jejími fylogeneticky osvědčenými průvodními jevy v oblasti hormonální, funkční a metabolické. Je tak otevřena cesta k pronikavým zásahům psychických pochodů do oblasti somatického zdraví.
Emocionální konflikty a tenze tak mohou být podobně významným zdravotním rizikem jako toxické látky či bakterie. Vybavené stresové situace se zde zcela míjejí svým ochranným účinkem. Naopak, nastupují-li příliš často, rozkolísaná hladina hormonální a její průvodní projevy vychylují některé funkce a vyvolávají nepříznivé tkáňové reakce v různých systémech, hlavně cévním, nervovém a trávicím.
Tyto nevydařené adaptace se pak v různé míře podílejí i na nemocech psychogenních (psychofyziologické, psychosomatické). Např.:
- hypertenze
- koronární nemoc
- ateroskleróza
- vředová nemoc.
U psychiatrických chorob mají stresy někdy jen "spouštěcí efekt", tj. vedou k propuknutí nemoci, která již skrytě existovala.

PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE

2008-03-27T04:48:00.004-07:00

po tělesné stránce je dnešní člověk vesměs nedostatečně vytížen
nároky na neuropsychickopu činnost značně a mnohdy neúměrně stoupají. Uplatňují se zde faktory psychogenní, dané vnějšími podmínkami psychické činnosti a interpersonálními vztahy.
Organismus je psychogenními faktory ovlivňován jednak procesy kognitivními, jednak, a to především, prostřednictvím emocí.
negativními emocemi je ovlivněna sféra vegetativních funkcí; strach je např. provázen zrychlením tepu a dechu, blednutím (snižováním průtoku krve kůží), pocením, zježením vlasů a chlupů, rozšířením zornic, vysycháním sliznice úst, střevní aktivitou, změnami svalového napětí a třesem.
Působí zde mechanismy obecného adaptačního syndromu. Jejich smyslem je mobilizace sil ke zvládnutí příliš intenzivních fyzikálních, chemických a biologických zátěží.Tyto faktory (stresory) uvedou organismus do stavu stresu. Je zahájen poplachovou reakcí, charakterizovanou zvýšenou produkcí hormonů podvěsku mozkového, zvětšením kůry nadledvinek a jejich zvýšenou hormonální aktivitou, zvýšenou sekrecí adrenalinu, intenzifikací krevního oběhu a celkovou přípravou na vysoký výdej energie. Emoce jsou přitom vyvolávány jednak nepříjemnými tělesnými pocity (bolest, horko, chlad aj.), jednak biologicky významnými zevními podněty

Přirozeným jevem každé tělesné zátěže je únava

2008-03-27T04:48:00.003-07:00

Přirozeným a zcela fyziologickým doprovodným jevem každé tělesné zátěže je únava. Její materiální podstatou je vyčerpávání energetických reserv a hromadění metabolických zplodin v pracujících svalech. Mnohem dříve, než by z těchto biochemických důvodů byla práce znemožněna, nastupuje však únava centrální v mozkové kůře a podkorových centrech. Z těchto ústředí se tlumí, zpomaluje až zastavuje vykonávání práce v zájmu ochrany svalů před vyčerpáním. Únavové procesy v mozkové kůře se promítají i do vědomí jako známé subjektivní pocity únavy, spojené s nechutí až odporem k pokračování v práci.
Stavy únavy jsou plně reverzibilní; po přiměřeném odpočinku mizí a obnovuje se plná původní výkonnost. Podmínkou dobrého zdravotního a funkčního stavu organismu je proto vyvážený rytmus tělesných zátěží a odpočinku, a to rytmus 24 hodinový, střídající v průběhu tohoto intervalu práci a relaxaci v souladu se známými denními rytmy spánku a bdění a celkového kolísání úrovně základních fyziologických pochodů. Soustavné a dlouhodobé přetěžování, při němž odpočinek není úměrný zátěžím a výkonnost se vždy do druhého dne zcela neobnovuje, vede k celkovému oslabení organismu, snižuje jeho odolnost k infekcím i jiným škodlivinám a přispívá k neurotizaci i k rozvoji chronických chorobných stavů.

FUNKČNÍ ZÁTĚŽE

2008-03-27T04:48:00.001-07:00

spjaté s prací, sportem a dalšími funkčními nároky, a také s interpersonálními vztahy
Rozdělíme si je na tělesné a psychické.

A. TĚLESNÉ ZÁTĚŽE
Každá pohybová činnost = určitá zátěž = zvyšuje potřebu kyslíku v pracujících svalech a tím i nároky na činnost ústrojí dýchacího a oběhového. Při lehké svalové práci se tak děje v rámci běžných regulačních mechanismů; s růstem náročnosti práce jsou zapojovány speciální hormonální a metabolické procesy, zvyšující předpoklady organismu pro dosažení a udržení potřebné výkonnosti a pro mobilizaci rezerv.
Nezbytné minimum pohybu k dosažení a udržení náležitého funkčního stavu organismu, není přesně zjištěno, závisí na individuálních zvláštnostech dle pohlaví, věku, konstituce apod., na zevních okolnostech i na míře zdatnosti, jíž má být dosaženo.
celkové zpohodlnění života a omezování tělesného pohybu (hypokinéza), = závažný zdravotní problém, zejména ve spojení s rovněž stále častější nadvýživou.
Fylogeneticky náhlý pokles tělesných zátěží má řadu nepříznivých zdravotních důsledků, především pro ústrojí kardiovaskulární. Záměrná kompenzace těchto tradičních tělesných zátěží rekreačním pohybem, tělesnou výchovou a sportem = nezbytná podmínka zdraví.
Rizikem mohou být i nadměrné tělesné zátěže. nepříznivé důsledky - rychlejší opotřebení a degenerační změny páteře a končetinových kloubů. Celoživotní těžká práce také urychluje úbytky funkční zdatnosti, spojené s přibývajícím věkem, jakož i jiné projevy stárnutí.
Také sport, vcelku po zdravotní stránce pro dnešního člověka velmi příznivý a důležitý, může nadměrnými a nevhodnými nároky na organismus při vrcholovém tréninku a závodění přinášet některá zdravotní rizika. Kromě úrazů to bývá urychlení degenerativních změn na páteři a kloubech v důsledku jejich přetěžování a mikrotraumat při náhlých tazích, tlacích a nárazech.

Rodina

2008-03-27T04:47:00.005-07:00

Rodina je nejstarší, prvotní společenskou institucí, jejíž členové sdílejí nejen společné geny, ale i shodnou úroveň materiálního prostředí, zvyklosti, způsoby chování, hodnotové systémy a ideály. Tyto zvyklostní, duchovní a mravní systémy jsou značně perzistentní a přenášejí se na následující generace.
Ve společnosti je člověk vystaven tlaku nejrůznějších idejí a emocí, které pak mocně ovlivňují i jeho biologickou podstatu; mohou výrazně narušit vnitřní harmonii a rovnováhu a působit tak pronikavě i na zdraví.
Závažným způsobem tak může působit i rozpad rodiny
izolace, paradoxní osamění uprostřed davu a vymožeností moderní společnosti. Může mít různé příčiny, osobní, nemoc, invaliditu, potlačování z rasových, politických nebo náboženských důvodů, též nezaměstnanost) a další společenské vlivy, navozující pocity zhrzení, zneuznání, marnosti, nemohoucnosti nebo méněcennosti.
Úroveň zdraví celku zdaleka není závislá jen na čistotě ovzduší, vody či půdy, ale v rozsáhlé míře na celkové atmosféře společenských poměrů a interpersonálních vztahů, na úrovni morálky, tolerantnosti, atd.
Při konzumních postojích moderní společnosti vede růst blahobytu a volného času často k pocitům prázdna a nudy, k poživačným (hédonistickým) tendencím (alkohol, výživová poživačnost a přejídání, sex, drogy) a někdy dokonce i k agresivitě a delikvenci.

Rodina

2008-03-27T04:47:00.004-07:00

PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY

2008-03-27T04:47:00.003-07:00

nízká životní úroveň = bída a zaostalost zvyšují nemocnost a úmrtnost a zkracují délku života. Nuzné sociální poměry neposkytují náležité podmínky pro ochranu zdraví: vyhovující výživu, zdravé bydlení, možnosti odpočinku a rekreace ani potřebný rozsah a kvalitu zdravotní péče.
Zvyšování sociální úrovně = zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a růst průměrné délky života.
Tento trend však platí jen do určité míry. Další ekonomický růst způsobit nové rizikové faktory, spjaté s nadbytkem a přesycením (jednostranná a nadměrná výživa, drogové závislosti aj.), a také s degradací životního prostředí.
Nelze proto předpokládat automatické zlepšování zdravotního stavu s dalším růstem blahobytu.
Uvedené sociální vlivy působí tedy prostřednictvím celkové životní úrovně, kterou podmiňují a jsou jí nadřazeny. Kromě toho však existují i sociální faktory v užším slova smyslum spjaté s mezilidskými vztahy.
k přirozeným potřebám člověka patří kontakty a vztahy k dalším členům jeho populační skupiny či vrstvy. Toto začleněnění do společnosti může být
plné a harmonické = jedním z důležitých zdrojů vnitřního uspokojení, pohody a vyrovnanosti.
V opačném případě vyvolává nadměrné nebo nežádoucí psychické zátěže, které snadno vedou k neurotizaci a cestou nervově hormonální i k chorobám tělesným.
zdraví nezávisí pouze na biologické adaptaci k materiálnímu prostředí, ale i na sociální adaptaci k prostředí společenskému. (schopnost, ochota nebo i možnost přijmout a osvojit si soustavu zvyklostí, návyků, hodnotových systémů, zájmů, světonázorových soustav, různých tabu, organizace práce a také životních opěrných bodů a jistot, které charakterizují danou společnost).
Do své sociální soustavy se člověk postupně vyvíjí během dětství. ( normy sociálního chování ) především prostřednictvím rodiny.

Viry stojí na nejnižším

2008-03-27T04:47:00.001-07:00

Viry stojí na nejnižším stupni mikroskopických parazitů člověka. Jsou na podbuněčné úrovni, sestávají v podstatě jen z bílkoviny a nukleové kyseliny (buď RNK nebo DNK); pouze velké viry obsahují kromě toho i některé další látky. Nejsou schopny samostatného, nezávislého metabolismu; mají-li uspět, musí se proto dostat do bezprostředního kontaktu s vnímavou buňkou (obvykle na spojivce či sliznici dýchací nebo trávící, v některých případech i v kůži narušené bodnutím hmyzího přenašeče).
U některých virů probíhá pomnožování v buněčném jádře. Je pochopitelné, že pak mohou zasáhnout i do genetické výbavy buňky a za určitých okolností přispět ke vzniku rakoviny.
Bakterie a jejich vlastnosti jsou již mnohotvárnější. Imunitní mechanismy jsou také mnohotvárnější a svojí povahou odlišné od obrany protivirové; celkově lze říci, že dosahovaná imunita zde není tak dokonalá a trvalá jako u valné části nákaz virových. Bakterie a jejich antigenní produkty mohou též senzibilizovat tkáně vůči příštímu opakovanému kontaktu a vyvolávat tak projevy alergické.
Podobnou roli při vzniku alergií mohou hrát též kvasinky a plísně. Jako parazitující původci lidských onemocnění (kůže, ústní dutiny aj.) se však zástupci této veliké rostlinné kategorie uplatňují jen ojediněle. Některé druhy plísní vylučují mykotoxiny; při požívání potravin, napadených plísněmi, se dostávají do organismu a mohou působit toxicky a případně i karcinogenně. Vyšší rostliny se v některých případech uplatňují jako významný zdroj alergenů.
Mezi prvoky je jen málo druhů patogenních. V organismu člověka parazitují obvykle buď ve střevním traktu nebo v krvi.
Z vícebuněčných organismů parazituje na člověku v podstatě pouze několik málo druhů; jednak cizopasní červi (tasemnice, škrkavky aj.) a dále někteří členovci, většinou ze skupiny bodavého hmyzu.
Členovci se někdy uplatní i jako faktor alergizující. Příkladem nám může být roztoč Dermatophagoides farinae - patří k nejvýznamnějším alergizujícím součástem domácího prachu, soustřeďuje se převážně v lůžku, kde nachází potravu (odloupané kožní buňky) i vhodné vlhké mikroklima. Epidemiologicky je hmyz významný mechanickým a případně i biologickým přenoscem některých infekcí

BIOLOGICKÉ FAKTORY

2008-03-27T04:46:00.004-07:00

ze slunce dovedou přímo čerpat pouze zelené rostliny, které jsou tedy autotrofními organismy. Ostatní organismy a tedy i člověk, jsou heterotrofní, odkázané na přísun energeticky bohatých látek zvenčí.
Autotrofní rostliny jsou primárními producenty živé hmoty, heterotrofní organismy jsou jejími konzumenty. Ti na sebe navzájem navazují. Vznikají tak charakteristické potravní (trofické) řetězce, obvykle o 3 - 6 článcích, z nichž každý další je konzumentem předešlého
Pokud do vnitřního prostředí rostlin a živočichů proniká látka, která se v nich kumuluje (tj. organismy nedovedou vylučovat), dochází v trofických řetězcích k biologické kumulaci, tj. k postupnému růstu koncentrace dané látky v těle jednotlivých reprezentantů řetězce
Jednotlivé potravní řetězce jsou navzájem nejrůznějším způsobem a mnohdy velmi složitě propojeny v tzv. trofickou strukturu, charakteristickou pro jednotlivé ekosystémy. V neporušené přírodě jsou tyto systémy nadány vysokým stupněm autoregulace a tím i stability
Člověk svojí činností do přirozených ekologických poměrů závažným způsobem zasahuje; značně modifikuje potravní řetězce, jednak tím, že jedny preferuje potlačováním ostatních, jednak tím, že je zjednodušuje a zkracuje (např. obilí -člověk nebo tráva - skot - člověk). Důsledkem je často ohrožení nebo porušení ekologické rovnováhy.
Zatímco ve společenství vyšších rostlin a živočichů je člověk obvykle posledním článkem trofického řetězce, ve vztahu k mikrosvětu není jeho postavení tak jednoznačné.
již za života poskytuje vhodné životní podmínky nejrůznějším mikroorganismům, čerpajícím energii z odloupaných buněk kožního povrchu a dýchacích a trávicích sliznic, z nestrávených zbytků ve střevním traktu apod. Kvantitativně je toto bakteriální osídlení povrchu těla a některých tělesných dutin značné

CHEMICKÉ FAKTORY

2008-03-27T04:46:00.003-07:00

Existence živých organismů je založena na neustálé výměně chemických látek s prostředím, na jejich biochemických transformacích a využití k získávání energie, materiálu pro výstavbu vlastního těla a působků potřebných pro žádoucí chod všech funkcí. Chemické prostředí je proto nerozlučnou součástí a podmínkou života a rozhodujícím způsobem živé organismy ovlivňuje. V podstatě jde o dvojí druh ovlivnění:
a) nabídkou živin,
b) škodlivými cizorodými látkami
Spolu s kyslíkem se mohou dýchacím ústrojím dostávat do těla i mnohé nežádoucí příměsi ze znečištěného ovzduší,
spolu s živinami pak cestou trávicího ústrojí chemické látky přimíšené k potravě.
Některé chemické škodliviny prostupují i kůží.
Nebezpečí průniku těchto látek do organismu - postupující chemizací životního prostředí, zejména ovzduší, vody a půdy. Tato chemizace zahrnuje nejen produkci odpadů, ale i úmyslné, záměrné vyrábění a využívání chemických látek.
Cizorodé chemické látky mohou pronikat do těla třemi hlavními vstupními branami:
trávicím ústrojím - škodliviny, které se dostaly do potravin při jejich výrobě, zpracování a distribuci nebo do pokrmů při kuchyňské úpravě, dále látky přenesené z rukou na jídlo, na cigarety či přímo do úst, a konečně též škodliviny, zachycené na sliznicích dýchacího ústrojí a polykané spolu s hlenem těchto sliznic
dýchacím ústrojím - ve formě prachových částic, kouře (ze spalování organických látek), dýmu (z oxidace par anorganických látek), kapének tekutin a plynů
kůží - dovoluje určité vstřebávání všech látek v tucích rozpustných, plynů (O2, CO2) a vody, těžké kovy (Hg, Cu, Ni, Co, As)
Mají značný plošný rozsah:
Epitel trávicí trubice, složený ve střevě do klků, má u dospělého člověka celkovou plochu asi 40 m2, epitel dýchacího ústrojí asi 70 m2
kůže 1,5 - 2,5 m2.
První ochranou je zábrana vstupu škodlivin do těla. Zabezpečují ji na rozhraních ve všech uvedených vstupech biologické membrány.
Jakmile škodlivina pronikla některou z uvedených zevních bariér, vstupuje obvykle do krevního oběhu a do tkání.
Některé vstřebané látky jsou z těla opět eliminovány aniž došlo k jejich chemické změně. Plyny a páry se vylučují prakticky pouze plícemi, a to velmi intenzivně v prvních minutách po přechodu do čistého ovzduší, potom pomaleji. Většina cizorodých látek je však v těle metabolizována a konečné produkty jsou vylučovány v exkretech (moči, žluči a stolici, potu). Hlavním ochranným orgánem jsou v tomto směru játra. Detoxikace škodlivin se zde dosahuje především konjugací, tj. navázáním na molekulu nebo chemickou skupinu jiného metabolitu.
Výsledkem těchto konjugací bývá látka lépe rozpustná ve vodě, kterou lze snáze vyloučit z těla, resp. látka biologicky méně aktivní, neškodná či alespoň méně toxická.
Některé látky, např. nikotin, strychnin a mnohé barbituráty, mohou být v játrech zcela destruovány úplnou oxidací.
Odstraňování chemických škodlivin z těla probíhá ovšem různou rychlostí. Pokud je přívod látky opakovaný či neustálý a detoxikační nebo eliminační mechanismy nejsou dost pohotové, může docházet k postupné kumulaci cizorodé látky v organismu
i při rozsáhlých možnostech ochrany proti chemickým škodlivinám zůstává dost cest a možností k pronikání některých z nich do organismu

Vysokofrekvenční (vf) elektromagnetické (elm) záření

2008-03-27T04:46:00.001-07:00

Aktuálně jsou to např. možné nepříznivé vlivy elm záření z mobilních telefonů, z blízkosti silných rozhlasových a televizních vysílačů, elektrického vedení vysokého napětí aj.
Vf záření se v přírodě vyskytuje jen výjimečně a krátkodobě při bouřkách. Biologicky účinné jsou zejména vlnové délky řádu mm (mikrovlny), cm až do několika metrů (rozhlasové vlny VKV). V kmitočtovém vyjádření jde o rozpětí od stovek MHz do jednotek GHz. Podnětem ke zkoumání jejich vlivu na člověka byly stížnosti pracovníků vystavených vyšším intenzitám takového elm pole, např. v radiolokačních stanicích, na potíže jako bolesti hlavy a očí, únavu, závratě, poruchy spánku, bušení srdce, úzkostné stavy aj. Expozice tomuto záření jsou nejčastější v profesionálních podmínkách při obsluze radarů a různých energetických a průmyslových zařízení, která vf záření produkují (bezdrátové spojení, rozhlas, televize, radiové dálkové ovládání, telemetrie, indukční ohřev aj.). Exponováni jsou např. též radioamatéři. V životním prostředí se tato problematika může dotýkat lidí, žijících v blízkosti letišť (radary) nebo silných radiových a televizních vysílačů.
Od konce 70. let jsou stále intenzivněji zkoumány též účinky elektrických a magnetických polí kolem vodičů vysokého napětí, zejména dálkového elektrického vedení. Po fyzikální stránce je toto pole odlišné od pole vf záření. Má velmi nízkou frekvenci (50 Hz
¨

Ochrana zdraví

2008-03-27T04:45:00.004-07:00

Zevní ozáření + Vnitřní ozáření
Akutním ozářením rozumíme jednorázové zapůsobení vysoké dávky
Chronické ozáření vzniká působením dlouhodobých, i celoživotních expozic nízkým dávkám,
Zdroje a úrovně ozáření obyvatelstva
Všichni lidé na Zemi jsou neustále a nevyhnutelně vystaveni ionizujícímu záření, a to jednak přírodnímu, jednak umělému
Mezi přírodními zdroji se kromě kosmického záření (galaktického a solárního) a geologického záření (radium, thoron, uran aj.) uplatňuje i vnitřní ozáření přírodními radioaktivními prvky (14C, 40K aj.) inkorporovanými do tělesných tkání a tekutin a vdechování radonu ve vnitřním prostředí domů.
Z umělých zdrojů se nejvýrazněji uplatňují vyšetřovací a léčebné úkony ve zdravotnictví, především rentgenové záření a dále též radioizotopy. Dále se podílí 210polonium v cigaretovém kouři, některá umělá hnojiva, některá zařízení používaná v průmyslu, dobývání a drcení kamene, užívání televizních přístrojů, svítící ciferníky hodin aj.

Ionizující záření

2008-03-27T04:45:00.003-07:00

Radioaktivní prvky (radionuklidy) při svých samovolných přeměnách vysílají část své energie resp. hmoty do okolí, a to v podstatě trojím způsobem: (záření alfa), (záření beta) a jako elektromagnetické záření (gama). = přirozenou radioaktivitu. Stejné typy záření a také záření neutronové (proud neutronů) je možno vyrobit i technickými prostředky (umělá radioaktivita). Stejnou povahu má i záření rentgenové. Všechny uvedené typy záření při průchodu hmotou rozkládají podél své dráhy přítomné molekuly na elektricky nabité ionty, tj. tuto hmotu ionizují. Odtud je odvozen i název tohoto typu záření.
Biologické účinky
Při průchodu živou hmotou jsou ionizovány i molekuly biologicky významných látek v buňkách a tím měněna jejich struktura i funkce. Nejzávažnější důsledky může mít taková změna v mimořádně složitých molekulách hmoty buněčného jádra (zvláště kyseliny deoxyribonukleové , DNA ,V organismu ovšem fungují poměrně účinné reparační mechanismy schopné značnou část takových poškození napravit. Jestliže se to ale nezdaří, nastupují různé a různě závažné poruchy.
Je-li postižena tělesná buňka -může odumřít, může ztratit schopnost rozmnožování a tím vést k úbytku buněk ve tkáni, nebo dojde k její mutaci, tj. změně vlastností, přenosné na buňky dceřinné. Obávaným typem takové mutace je prvotní karcinogenní přeměna,.
Je-li ozářena zárodečná buňka (spermie, vajíčko) a po takové mutaci se podílí na oplození, je ohrožen nově vznikající jedinec. Je-li změna neslučitelná se životem, dojde k potratu, je-li méně závažná, hrozí vznik různých vrozených vad.

Vibrace a otřesy

2008-03-27T04:45:00.001-07:00

Vibrace a otřesy = mechanické kmity, které jsou organismem vnímány prostřednictvím povrchových a hlubokých kožních smyslových buněk, pokud překročí určité prahové hodnoty.
Přenos vibrací na ruce - je nutno uplatnit i aktivní svalovou sílu; svaly v důsledku své kontrakce mají pak menší schopnost tlumit přenos vibrací a proto při tomto způsobu vzniká poškození dříve a častěji.
Nejčastějším klinickým projevem škodlivého působení vibrací je postižení nervové regulace průsvitu cév okrajových částí rukou, tzv. traumatická vazoneuróza
Vlivy vibrací se mohou projevovat i na vzdálenějších místech horních končetin, kam se přenášejí pákovým mechanismem. Vznikají poruchy ramenního kloubu. Zánětlivé změny mohou působit i v okolí kloubů a zasahovat probíhající nervy.
Otřesy, které se přenášejí na celý organismus, nepůsobí žádné specifické onemocnění, ale mohou přispívat ke vzniku některých chorob. Osoby dlouhodobě profesionálně exponované otřesům celého těla (např. řidiči) mají častější onemocnění zažívacího ústrojí (záněty žaludku, dvanáctníkové vředy, záněty červovitého výběžku slepého střeva, nemoci konečníku aj.), onemocnění svalového a kostního systému (dislokace meziobratlové ploténky, tříselné kýly, poškození meziobratlových vazů, chronické bolesti bederní páteře) i častější onemocnění oběhového systému (křečové žíly, hemeroidy). Určité hodnoty vibrací zhoršují též ostrost vidění, neboť znemožňují přesné zaostření na žlutou skvrnu sítnice, což zhoršuje výkon při jemné manipulaci nebo může ohrožovat bezpečnost.

Příčiny poruch zdraví, determinanty nemocí

2008-03-27T04:40:00.000-07:00

ZEVNÍ DETERMINANTY
faktory životních podmínek (fyzikální, chemické, biologické, psychosociální), jednak zátěže (tělesné, psychické).

1. FYZIKÁLNÍ FAKTORY
klimatické podmínky
procesy meteorologické např. změny počasí způsobují tzv. meteorotropních nemocí, jimiž někteří lidé trpí při změnách počasí, (bolesti hlavy, neuralgie, bolesti zubů, revmatické bolesti, bolesti v jizvách, únava a podrážděnost, nebo i závažnější stavy a onemocnění (např. častější výskyt infarktů myokardu při přechodu studených front).
Důležitou roli hraje při vzniku meteorotropních obtíží atmosférická elektřina.
hluk
- hluk uliční
- hluk na pracovištích.
Zvýšené úrovně hluku do 70 – 80 dB(A) působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet na psychosomatických poruchách. Vyvolávají
· rušení, rozmrzelost, pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv,změny sociálního chování
Závažným efektem hluku, především uličního, je rušení spánku a tím neurotizaci a oslabování zdraví. I velmi krátké zvukové podněty mohou narušovat spánek, překročí-li svojí intenzitou hlukové pozadí alespoň o 20 dB.
Dlouhodobá zátěž hlukem o hladinách vyšších než 85 dB vyvolává sluchovou ztrátu, způsobenou poškozením převodního ústrojí i smyslových buněk ve vnitřním uchu.
Akutní poškození sluchu hlukem označujeme jako akustické trauma
Ženy jsou k působení rušivých účinků hluku vnímavější
Individuální vnímavost na hluk je značně rozdílná důležitý i vztah k jeho zdroji:
Zvuk má pro člověka důležitý informativní charakter jsou potřebnou součástí fyziologického prostředí. Déletrvající pobyt ve zvukotěsném prostoru vyvolává nejistotu, úzkost až psychické změny.
Po určité době pobytu ve velmi hlučném prostředí se dostavuje sluchová únava, projevující se snížením sluchové

Hydroterapie složitá

2008-03-27T04:39:00.001-07:00

- aplikace tepla a chladu, mechanické dráždění pokožky
- posílení obranných mechanismů organismu
- zlepšení prokrvení, analgetické účinky, uvolnění spazmů

Æ Otírání
- studené − zabalení do ručníku a tření plochou dlaně 20 sekund, po sejmutí suchá frotáž
- pro odstranění lokální únavy
- např. zabalíme stehna, teplota ručníku 10 − 12°C

Æ Sprcha
- teplá
- relaxační účinky, k předehřátí organismu
- v kombinaci s masáží se používá k odstranění únavy

Æ Polevy
- studenou vodou (3 minuty) + froté (1 minuta)
- proti lokální únavě a myalgii (myalgie = bolest ve svalech, zejména revmatického původu)

Æ Zábaly
- stejné jako otírání, ale bez tření (15 − 30 minut)
- různá teplota (studené, vlažné, teplé)
- př. Priessnitzův obklad

Æ Skotské střiky
- střídavý proud teplé až studené vody
- zlepšení prokrvení, zásobení, urychlení regenerace, zvýšení metabolismu

Æ Parní lázeň
- vodní páry 45 − 60°C
- slouží k předehřátí organismu

Æ Sauna
- kombinovaná procedura
- 80 − 10°C, 2 − 3 opakování, 10 − 20 minut trvání
- ne častěji než 1x týdně
- odstup od zátěže aspoň 1 hodinu
- možné kombinovat s masáží
- rozsáhlé účinky:
Ø zvýšení bazálního metabolismu až o 40%
Ø zvýšení hustoty krve, zvýšení počtu erytrocytů a trombocytů
Ø urychlení regenerace
Ø zvýšení hladiny testosteronu a vyplavování adrenalinu a noradrenalinu → neaplikovat po těžkém tréninku
Ø otužení organismu a zvýšení adaptace
Ø zvýšení kondice

HYDROTERAPIE

2008-03-27T04:38:00.005-07:00

- metodická aplikace vody s různou teplotou a v různých skupenstvích
- účinky:
o mechanické
o termické (např. chlazení otoků)

A. Vanové koupele

Æ Perličková koupel
- indiferentní teplota (37 − 38°C − taková teplota vody, kterou člověk nepociťuje ani jako chladnou, ani jako teplou)
- vzduch vháněn do roštu − mechanické působení bublinek, mikromasáž kůže
- účinky: zlepšení prokrvení, relaxace, odstranění myalgie, kladný efekt při celkové únavě

Æ Vířivé koupele
- indiferentní teplota
- masáž končetin a trupu vířící vodou
- účinky: relaxace, zvýšené prokrvení, uvolnění spazmů
- dobré navázat reflexní masáží
- doba trvání 15 minut (max. 20 minut !)

Æ Střídavá koupel dolních končetin
- účinky: odstranění lokální únavy, odplavení katabolitů, prokrvení, následná regenerace
- střídání teplé a studené lázně (šlapací koupele, bazénky)

MECHANOTERAPIE

2008-03-27T04:38:00.003-07:00

- aplikace mechanických sil na organizmus prostřednictvím přístrojů nebo terapeuta
- rozdělení do 3 oblastí:
1. Mechanoterapie pomocí rukou
2. Přístrojová mechanoterapie
3. Ultrasonoterapie
- využívá se ultrazvuk – mechanické vlnění, při jeho terapeutické aplikaci neprochází tkáněmi žádný elektrický proud, patří tedy mezi mechanoterapii
- v dráze ultrazvukového paprsku dojde k rozkmitání všech atomů, molekul, částic a případně celých buněk → tím dochází jednak k tzv. mikromasáži, jednak k přeměně mechanické energie na tepelnou a k ohřevu hluboko ležících tkání
Fyziologické účinky lokální zvýšené teploty a mikromasáží:
Ø zlepšení lokální cirkulace a tím i zlepšení metabolismu
Ø zvýšení propustnosti cév
Ø ústup bolestí z lokální ischémie
Ø zlepšení regeneračních schopností tkání jako důsledek všech předchozích účinků

ALTERNATIVNÍ MASÁŽNÍ

2008-03-27T04:38:00.001-07:00

1. Jednoduché pomůcky
§ kartáče
§ dřevěné nebo pryžové koule
§ válečky
§ tenisové míčky
§ pásy

2. Elektrické masážní přístroje

a) Vykonávající masáž ve vertikální rovině (na bázi tepání)
- různé velké
- ruční, masážní pásy, vibrační polštářky, matrace, křesla
- malý účinek

b) Krouživý pohyb v horizontální rovině (podobné pohybům ruky)
- simuluje tření a hnětení
- využitelnější pro sportovní masáž
- snadná i automasáž, masírovat přes ručník
- doba trvání asi 20 minut (na jednom místě asi 15 sekund, pak na 10 sekund přerušit − celkem doba trvání 2 minuty)
- účinky:
Ø podpora cévního a mízního oběhu
Ø uvolnění svalů, zlepšení pohyblivosti

- kontraindikace:
Ø platí stejné jako u masáží
Ø dodržovat návod a dobu masáží
Ø používat jen vhodné masážní prostředky

Masáž v přestávkách mezi výkony

2008-03-27T04:37:00.004-07:00

- částečná, orientovaná na zatížené svaly
- délka trvání asi 10 minut
- Postup:
Ø Lehké tření − dlaní a prsty
Ø Tření − obtahováním a vytíráním přes ruku
Ø Hnětení − uchopováním a odtahováním, vlnovité a pomalé válení
Ø Chvění − vidlicí a vytřásáním

1. Masáž odstraňující únavu
- po skončení tréninku (závodu)
- využití všech hmatů, hlavně stupeň 1

2. Sportovně – léčebná masáž (indikuje lékař)
- ve spolupráci s lékařem
- sportovní zranění doprovázená otokem masírovat až za 2 dny, krevní výrony až za 4 dny, jizvy a vazivové srůsty až za 3 dny
- pomáhá k odstranění svalových křečí

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SPORTOVNÍ MASÁŽE

2008-03-27T04:37:00.003-07:00

1. Masáž přípravná (podobná jako kondiční masáž)
- provádí se jako masáž celého těla
- vydatná, 2 − 3x týdně, 60 − 70 minut
- cíle:
Ø podpořit rychlejší zotavení po tréninku
Ø zrychlit krevní a mízní oběh
Ø podpořit odplavení metabolitů
Ø zlepšení pohyblivosti v kloubech
- používané masážní techniky a hmaty:
Ø Tření − stupeň 1 → přechod na stupeň 2
Ø Hnětení − od stupně 1 → do stupně 3 (napomáhá pohyblivosti, zpevňuje pojivové tkáně)
Ø Tepání − stupeň 2 (podporuje celkovou stimulaci a pocit pohody)
Ø Chvění a pohyby v kloubech − napomáhají celkovému uvolnění

2. Masáž pohotovostní (před výkonem)
- součást přípravy na výkon, uvádí organismus do stavu pohotovosti ® na těch částech těla, které jsou důležité pro výkon ® částečná
- doba trvání cca 5 – 10 minut
- pohotovostní masáž neaplikujeme u sportovce, který nikdy nebyl na masáži
- nemasírujeme problematická místa
- Druhy pohotovostní masáže:

a) Dráždivá
- pro sportovce, u kterých je před soutěží útlum
- tvrdá, rychlá, hmaty se rychle střídají

b) Uklidňující
- u sportovců s převahou podráždění
- jemná, hmaty plynulé, rytmus plynulý a pravidelný, snížení tonusu
- neprovádí se tepání a pohyby v kloubech

c) Zkrácená pohotovostní
- některé hmaty se vynechávají → z důvodu nedostatku času

KDY KTEROU MASÁŽ POUŽÍT

2008-03-27T04:37:00.001-07:00

Æ PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ:
o Celková přípravná (kondiční) masáž
Ø posílí organismus
Ø umožní snášet tréninkové dávky
Ø prevence proti přetěžování organismu
Ø 1 − 2x týdně ve volnější dny
Ø v případě přerušení přípravy (nemoc, úraz) zařadit až 3x týdně a to i v závodním období → urychluje návrat sil

Æ ZÁVODNÍ OBDOBÍ:
o Masáž odstraňující únavu
Ø po namáhavém tréninku nebo závodech
Ø k urychlení regenerace
Ø odstup 30 minut od zátěže (nebo i víc)
Ø často na ní navazuje lázeň, hydroterapie, sauna…

o Masáž pohotovostní
Ø před namáhavým tréninkem (závodem)
Ø před nebo po rozcvičení

o Masáž mezi výkony

Æ PŘECHODNÉ OBDOBÍ:
- je dobré udržet kondici a zabránit poklesu výkonnosti
- 1x týdně masáž kondiční − jako masáž přípravná, ale kratší a jemnější (každý hmat asi 5x, zatímco v přípravné 12 − 15x)

SPORTOVNÍ MASÁŽ

2008-03-27T04:36:00.005-07:00

CÍL SPORTOVNÍ MASÁŽE:
- příprava na sportovní výkon
- pomoc při rozcvičce
- specifická pomoc při strečinku
- podpora zotavovacích procesů po zátěži
- navození pocitu pohody a relaxace
- pomoc při doléčování některých zranění

DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE

1. Masáž přípravná (podobná jako kondiční masáž)
- zlepšení zdravotního stavu, posílení organismu
- celková, vydatná, tvrdší (stimulující, tzv. stupeň 2. a 3.)
- aplikuje se v přípravném období
- kondiční se používá v přechodném období k udržení stavu trénovanosti

2. Masáž pohotovostní (před výkonem)
- k podání výkonu ® na těch částech těla, které jsou důležité pro výkon ® částečná
- doba trvání cca 5 – 10 minut
- pohotovostní masáž neaplikujeme u sportovce, který nikdy nebyl na masáži !

3. Masáž v přestávkách mezi výkony
- zkrácená, odstraňující únavu, potom přechází v pohotovostní
- částečná, orientovaná na zatížené svaly

4. Masáž odstraňující únavu
- celková i částečná (celková 40 minut a víc)
- provádíme 1 – 2x týdně
- pozor na únavu

5. Sportovně – léčebná masáž (indikuje lékař)
- u svalových křečí – lehké chvění, tření

ÚČINKY MASÁŽE

2008-03-27T04:36:00.003-07:00

ÚČINKY MASÁŽE
- podle hmatů, směru, rytmu, intenzity, pomocných masážních prostředků ® odlišné cíle a protichůdné účinky

1. MECHANICKÝ ÚČINEK
- povzbuzení žilního a mízního oběhu
- zvětšení pružnosti povrchových tkání

2. FYZIOLOGICKÁ ODEZVA
- zrychlení krevního oběhu
- zvýšení metabolismu ve svalech
- zrychlení odstranění katabolitů (CO2, močovina…)
- větší cirkulace pomáhá překonat potíže způsobené otoky
- zlepšení žilního návratu
- podnícení buněčného metabolismu

3. PSYCHOLOGICKÉ ÚČINKY
- vyladění psychiky
- uvolnění nebo nabuzení

POSTUP PŘI CELKOVÉ MASÁŽI

2008-03-27T04:36:00.001-07:00

· VZESTUPNĚ (běžně):
- dolní končetiny ® záda ® břicho ® horní končetiny ® hlava ® šíje

· SESTUPNĚ (u hypertoniků):
- šíje ® hlava ® horní končetiny ® hruď zepředu ® břicho záda ® dolní končetiny

PŘIBLIŽNÁ DOBA TRVÁNÍ MASÁŽE
- celková ® 2 – 3x týdně, 40 – 60 minut
- částečná ® denně, např.: 1 končetina 5 – 10 min

CHARAKTERISTIKA MASÁŽE:
- působení mechanických podnětů na tělo
- ve sportu má obvykle připravit sportovce k podání výkonu a urychlit zotavení po sportovním výkonu a urychlit zotavení po sportovním výkonu nebo v průběhu tréninku
- využívá se taky k doléčení některých zranění (po konzultaci s lékařem)

MASÁŽ KLADNĚ OVLIVŇUJE:
- prokrvení (zlepšení přívodu kyslíku)
- odstranění únavových a odpadních látek
- ovlivňuje svalové napětí
- ovlivňuje CNS
- ovlivňuje psychické napětí
- ovlivňuje kloubní pohyblivost

SMĚR HMATŮ

2008-03-27T04:35:00.002-07:00

- ve směru toku krve v žilách a mízy v lymfatických cévách
o na končetinách od konce prstů k trupu
o na hrudníku a zádech příčně na podélnou osu trupu
- na břichu ve smyslu peristaltiky tlustého střeva

SLED HMATŮ
F tření (větší plocha, zahřátí, nanesení masážních prostředků)
F roztírání a vytírání, hnětení
F tepání, chvění, příp. závěrečné tření

- plynule střídat více hmatů (sledovat reakci pacienta)
- pomalejší a jemnější hmaty ® sedativní účinek
- rychlejší a tvrdší hmaty ® stimulující účinek

POHYBY V KLOUBECH

2008-03-27T04:35:00.001-07:00

- zařazeno na závěr masáže
- dělí se na:
o pasivní
o aktivní
o smíšené

- většinou aplikujeme pohyb pasivní, po něm může následovat pohyb aktivně provedený masírovaným
- lze je provádět:
- v jednom kloubu – ohýbáním a natahováním, kroužením
- ve více kloubech – kombinací ohýbání a natahování, kroužení

CHVĚNÍ

2008-03-27T04:34:00.004-07:00

- provádí se rychlým třesem ruky, trvale přiložené na povrch kůže
- svaly masérovy ruky musí být dokonale uvolněné
- vyžaduje naprosté uvolnění masírované oblasti
- chvěním nesmíme vyvolat napětí ani zpětnou reakci v kloubech
- patří sem 4 základní hmaty:
* dlaní
* vidlicí
* rychlým válením
* vytřásáním (celé končetiny)

Účinky chvění:
* Stupeň 1 – uklidnění, osvěžení, uvolnění svalů
* Stupeň 2 – povzbuzení krevního oběhu, uvolnění hlubších tkání
* Stupeň 3 – zvýšení svalového tonu

TEPÁNÍ

2008-03-27T04:34:00.003-07:00

- velmi účinná technika, povzbuzuje a osvěžuje
- pohyb v rychlém a neměnném tempu
- užívá se ke stimulaci masáží před sportovním výkonem a během kondiční fáze tréninku
- účinek závisí na frekvenci a intenzitě úderů
- provádí se převážně napříč svalů
- nemá být bolestivé, může se provádět i pěstmi (u hýžďového svalu)
- dělí se na povrchové nebo do hloubky

· Povrchové tepaní
* tleskáním (celá plocha dlaně)
* pleskáním (dlaň – miska)
* smetáním
* konečky prstů

· Hluboké tepání
* vějířovité (hrana malíku)
* sekáním
* pěstmi (pouze u hýždí)
Účinky tepání:
* Stupeň 1 – uklidnění, uvolnění a prokrvení tkání
* Stupeň 2 – zvýšení svalového tonu, pocit povzbuzení, dráždění jako příprava na výkon
* Stupeň 3 – pocit zahřátí, rozšíření cév a urychlení cirkulace tělních tekutin

ROZTÍRÁNÍ

2008-03-27T04:34:00.001-07:00

- je určené pro ploché svaly – záda, hrudník
- ovlivňuje podkoží, vazivo i svaly
- je podobné tření, může se používat hřbetu ruky nebo pěsti, u kloubu používáme špetky
- větší tlak s průnikem do hloubky ® kůže a podkoží, vazivo, fascie, sval
- vždy ve směru odtoku krve (odstředivé)

a) Roztírání svalů
* částí dlaně (spirálovitě patkou)
* jedním až čtyřmi prsty
* osmi prsty
* palcem
* pěstí

b) Roztírání kloubů
* částí dlaně (patkou)
* špetkou
* palcem – jedné ruky, oběma v protisměrném pohybu, osmičkovým hmatem

Účinky roztírání:
* Stupeň 1:
- protažení a uvolnění tkáně
- zvýšení cirkulace v místě masáže
* Stupeň 2 + 3:
- postupným zvyšováním tlaku podnícení odtoku krve a mízy
- pomoc při odstraňování metabolitů

HNĚTENÍ

2008-03-27T04:33:00.004-07:00

- používá se pro dlouhé svaly
- principem je střídavé stlačení, uvolňování a protahování
- palce jsou na jedné straně, prsty na druhé
- patří sem:
o vlnovité hnětení
o uchopování a odtahování (na končetinách)
o finské hnětení
o pomalé válení (používá se hlavně na končetinách)
o rozmačkávání pěstmi (pouze na hýždích)
o stlačováním hrudníku
Účinky hnětení:
* Stupeň 1:
- podpora odtoku krve a mízy z povrchových cév
- příprava měkkých tkání na rozcvičení a strečink
* Stupeň 2:
- rozvolnění hlubších tkání
- podpora odstraňování metabolitů
* Stupeň 3:
- málo se používá ® byl by bolestivý

TŘENÍ

2008-03-27T04:33:00.003-07:00

- nejpovrchněji působící ® kůže
- ruka je neustále v kontaktu s kůží – dlaní nebo hřbetem ruky
- elasticky sleduje tvar a tlak zvyšuje nebo zmírňuje
- vždy dlouhých tazích proximálním směrem
- začátek lehce – pak mírné zesílení – ke konci lehce
- vyvolá lehké zčervenání kůže (mechanické předehřátí)
- patří sem:
o tření dlaní nebo oběma dlaněmi
o obtahování
o tření bříšky prstů
o vytíráním přes ruku
o tření kolébkou
o nůžkovitý hmat – vidlicí mezi 1. a ostatními prsty nebo mezi 2. a 3. prstem

Účinky tření:
* Stupeň 1:
- příprava tkáně na masáž
- podpora odtoku krve a mízy z povrchových cév
* Stupeň 2:
- působení větším tlakem
- vyvolání vasodilatace v masírované oblasti
- zrychlení cirkulace v hlubších tkáních
* Stupeň 3:
- působení větším tlakem nebo rychlostí
- ovlivnění hlubších tkání, stimulace organismu rychlými hmaty
- zrychlení krevního a mízního oběhu
- zvýšení svalového tonu

TECHNIKA KLASICKÉ MASÁŽE

2008-03-27T04:33:00.001-07:00

- dělí se podle způsobu provedení:
§ Základní hmaty:
1. Tření
2. Hnětení
3. Roztírání
4. Tepání
5. Chvění

§ Doplňkové hmaty:
6. Pohyby v různých kloubech

- v závislosti na cíli masáže a stavu tkání provádíme masáž určitou silou a rychlostí:
o Stupeň 1 – velmi lehký dotek – uklidňující účinek
o Stupeň 2 – silnější dotek – zvýšení svalového tonu
o Stupeň 3 – silný dotek k ovlivnění tkání uložených hlouběji

CELKOVÁ KONTRAINDIKACE

2008-03-27T04:32:00.003-07:00

§ Zdravý:
- mimořádná únava, vyčerpání
- po vydatném jídle

§ Nemocný
- horečnatá, infekční onemocnění (i při podezření na ně)
- stavy vyžadující klid na lůžku
- celková sešlost a tělesné vyčerpání
- krvácející stavy
- nádorová onemocnění
- onemocnění dutiny břišní (i při podezření na ně)
- poranění dutiny břišní
- opilost, vliv drog
- akutní psychóza

Doporučení pro výběr masážních prostředků

2008-03-27T04:32:00.001-07:00

- znát účinky:
o složení přípravku
o doba trvanlivosti (snížená účinnost, alergie)
o deklarované účinky
o zda byl přípravek testován

- znát reakce masírovaného na masážní prostředek (nejlépe předem)
- masážní prostředek musí vyhovovat i masérovi
- doplnit vhodně masážní prostředky i prostředky na očistu kůže

KONTRAINDIKACE MASÁŽE

A) ČÁSTEČNÁ KONTRAINDIKACE

§ Zdravý:
- 4 páry jamek na končetinách
- krk zepředu
- prsy žen
- krajina pohlavních orgánů
- hrany kostí a trny obratlů
- masáž břicha při menstruaci a těhotenství
- kožní výrůstky, znamínka
- břicho při nevyprázdněném močovém měchýři

§ Nemocný:
- v místech hnisavých nebo plísňových onemocnění
- v místě popálenin, poleptání, opařenin
- v místě varixů, bércových vředů
- otoky nejasného původu
- zvětšené mízní uzliny, nádory
- v místech zanícených kloubů
- v místech krvácejícího poranění
- uštknutí hadem, pokousání
- břicho při průjmech nebo zácpě

ÚČINNÉ LÁTKY V POMOCNÝCH MASÁŽNÍCH PROSTŘEDCÍCH

2008-03-27T04:31:00.004-07:00

· Silice
- těkavé, intenzívně vonící směsi přírodních rostlinných látek olejovité konzistence, ve vodě těžko rozpustné (alkoholy, aldehydy, ketony, fenoly)
- pronikají do šlach, nervů, kloubů, působí stimulačně, regeneračně nebo protizánětlivě
- př.: kafr, mentol, eukalyptus, levandule

· Flavonoidy
- látky rostlinného původu, které normalizují permeabilitu kapilár, odstraňují jejich lomivost, rozšiřují cévy, mají spasmolytický efekt
- př.: měsíčkový květ, arnikový květ a květ a plod jírovce (kaštan)

· Látky s chladivým efektem
- menthol (odpařování)

· Látky s oteplujícím efektem
- alkaloid kapsaicin (paprika) dráždí tepelné receptory kůže – vasodilatace (červená EMSPOMA)

· Protizánětlivé látky
- flavonoidy, deriváty kyseliny salicylové (zelená EMSPOMA)

· Vitamíny
- vit. A, vit. E, panthenol – chrání a ovlivňují metabolismus v kůži

Druhy emspomy

2008-03-27T04:31:00.003-07:00

§ BÍLÁ (+ citrónová silice)
- je určena k univerzálnímu použití pro všechny druhy dlouhodobých masáží a automasáž
- vyvolává pocit osvěžení a lehkosti
- dále je určena k ukončení všech typů a druhů masáže
§ ČERVENÁ nebo RŮŽOVÁ (+ kapsalicin)
- obsahuje účinné látky, které působí hřejivým dojmem
- masáží vyvolává u částí těla pocit prohřátí a tepla s dlouhodobým účinkem
- užívá se jako preventivní masáž proti svalovým křečím a poruchám koordinace
§ ZELENÁ (+ kafr)
- obsahem účinných látek příznivě působí na bolestivé stavy z přílišného nebo nestejnoměrného zatížení pohybového ústrojí
- odstraňuje bolesti a únavu části těla a svalstva.
§ MODRÁ (+ mentol)
- je určena na masáž a automasáž, když je třeba masáží vyvolat u části těla pocit chladu a osvěžení s dlouhodobým účinkem
- používá se k odstranění únavy za příliš teplého počasí
§ ŽLUTÁ
- vodoodpudivá – je vhodná na ochranu pokožky v nepříznivých klimatických podmínkách
- svým hydrofobním účinkem zabraňuje prochladnutí pokožky, zvláště při smáčení vodou

POMOCNÉ MASÁŽNÍ PROSTŘEDKY

2008-03-27T04:31:00.001-07:00

- při jejich použití je účinek masáže vyšší
- hlavní úkoly: skluz, přilnavost, zvýšení účinku masáže
- aplikační formy:
o Mýdla
- donedávna nejpoužívanější masážní prostředek hlavně v lázních
- v podstatě jsou mýdla k samotné masáži nepoužitelná, protože rychle vysychají, takže v první fázi masáže je skluz příliš velký a po vyschnutí je masáž nemožná a hlavně neúčinná, mohou taky způsobit odtučnění kůže
o Zásypy (pudry)
- stejně jako mýdla se používali v 80. – 90. letech z nedostatku a nedostupnosti masážních přípravků
- hlavní složkou je talek – má antibakteriální účinky
- ke kvalitní masáži jsou pudry nepoužitelné – nevyhovuje skluz a přilnavost, práší a vysušují pokožku
o Lihové roztoky
- tyto přípravky se neužívají na celkovou masáž, protože se rychle odpařují a mají špatný skluz a vysokou vstřebavatelnost
- lze je tedy použít lokálně na určitá místa, nebo na závěr masáže
- ve sportu se nejčastěji využívá na pohotovostní masáž před výkonem
o Sportovka
- zdokonalené lihové mazání
- nevhodné pro dlouhodobou masáž
o Krémy, masti, gely
- jako masážní prostředek pro celkovou masáž se používají výjimečně, často se používají pro lokální masáž na určité partie, které jsou postižené nějakým problémem (např. postižení kloubů, svalů, šlach)
- obsahují léčivé látky, ať už přírodního nebo chemického složení, které pomáhají při léčbě a při masáži samotné (uvolňují svaly, prohřívají)
- pro samotnou masáž mají horší skluz a přilnavost na pokožku, další nevýhodou je vyšší cena, velká spotřeba a možnost vzniku alergií na látky obsažené, k jejich výhodám patří účinky na masírovanou partii a rychlá vstřebavatelnost do pokožky
o Oleje
- dnes již nejoblíbenější a hlavně všestranný masážní prostředek, používá se jak pro běžnou masáž, tak pro profesionální praxi u sportovců
- mají dobrý skluz, jsou vhodné i pro dlouhodobé masáže
- nevýhodou je těžká smyvatelnost
o Vodné roztoky – gely
- obsahují mýdlo, mají vysoké pH, rychle se z nich odpařuje voda
o Emulze
- složeny ze tří složek – voda, olej a emulgátor (emulgátor se používá k propojení vody a oleje)
- existují 2 druhy – olej ve vodě a voda v oleji
- jejich výhodou je dobrý skluz a přilnavost
- mohou obsahovat více účinných látek (silice, vitamíny, flavonoidy, panthenol…)
- snadno se mísí s potem a nebrání pocení při výkonu (dobré i pro pohotovostní masáž)
- lze je nachystat i z polotovaru

Sportoviště

2008-03-27T04:30:00.003-07:00

o Zastřešená s místností pro masáž
o Zastřešená bez masážního vybavení
o Otevřená s prostorem pro masáž
o Otevřená bez masážního vybavení

ad a. Zastřešená s místností pro masáž
- prostorná, světlá místnost (denní světlo), dobře větratelná,
- vyrovnaná teplota nad 22°C (při nižší teplotě je zima pacientovi, při vyšší je vedro masérovi)
- omyvatelné stěny (olejový nátěr do 180 cm), příjemné barvy
- umyvadlo s tekoucí teplou vodou, lékárnička
- vůně, klid (ticho - hudba)

ad b. Zastřešená bez masážního vybavení
- s těmito podmínkami se ve sporu setkáme nejčastěji
- problémy – soukromí, hygiena, teplota místnosti
- masér by měl mít přenosné masážní lehátko, kufřík s vybavením

ad c. Otevřená s prostorem pro masáž
- většinou bývá k dispozici pouze slunečník, někdy i stan, pojízdné kabiny…

ad d. Otevřená bez masážního vybavení
- masáž na zemi provádět jen v největší nouzi
- masér by měl mít přenosné masážní lehátko a kufřík s vybavením

Příprava pacienta

2008-03-27T04:30:00.001-07:00

Osobní hygiena:
- ruce čisté, umyté (před masáží – před zraky pacienta i po masáži)
- nehty nakrátko a hladce ostříhané (nejsou vhodné nalakované nehty), bez poranění
- pokožka v bezvadném stavu s dobrou cítivostí, hladká a jemná bez drsného povrchu (bez tvrdých mozolů, puchýřů...), používat ochranné krémy
- bez prstenů, náramků, hodinek
- stažené vlasy, celková čistota, bez zápachu, bez výrazného parfému (sprcha, mýdlo, gel...)
- hygiena dutiny ústní, zubů
- pohodlné oblečení a obutí – dlouhé kalhoty, tričko s krátkým rukávem (nejlépe bílé)
- uvolněné bez strnulosti, bez zbytečného výdeje energie, bez pobíhání...
- rozhovor přiměřený, nemluvit příliš

Příprava pacienta:
- vysvětlení přípravy a postupu masáže, vzájemná důvěra
- uvolnění a odstranění částí oděvů, které tlačí a stahují tělo – opasky, podvazky, podprsenky, bandáže atd…
- při celkové masáži je pacient zakryt prostěradlem, odkryta je pouze masírovaná část těla
- uvolnění psychické a tělesné – pohodlná poloha (leh, příp. sed), podložení částí těla (hlava, končetiny..)

MASÉR A PROSTŘEDÍ

2008-03-27T04:29:00.002-07:00

Historie masáže

2008-03-27T04:29:00.001-07:00

- Nejstarší písemný doklad o masáži pochází z Egypta z let asi 1600 př.n.l. Na nalezeném papyru jsou zaznamenány různé léčebné postupy staroegyptské medicíny a mezi nimi je uvedena i masáž.
- Další velmi starý doklad pochází z Číny. Jde o knihu, pojednávající o vnitřních obtížích, a jako jedna léčebná metoda se zde opět uvádí masáž.
- Konfucius, který žil v 5. stol. př.n.l., vypracoval – kromě své další rozsáhlé činnosti – metodiku masáže. V 6. stol. n.l. existovala v Číně vysoká lékařská škola, kde se masáž vyučovala jako léčebná metoda.
- Rovněž indická Ajurvéda, jejíž písemný záznam pochází přibližně z roku 1800 př.n.l., ji uvádí mezi svými léčebnými postupy. Masáže jako léčebné metody využívali také lékaři sumerští, asyrští a babylonští, jak dokazují některé archeologické nálezy.
- Ve starověkém Izraeli hrála masáž kromě léčebných účinků také roli rituální. Hippokrates doporučoval masáž při onemocněních kloubů, páteře a bolestech svalů. V té době byly již rozlišovány různé kruhy masáží podle potřebného účinku.
- V "Kánonu lékařství" od arabského vědce Avicenna se píše, že úkolem masáže je ze svalů urychlit odplavení látek, které způsobují únavu nebo bolest. Dnes víme, že se jedná o kyselinu uhličitou a kyselinu mléčnou, které vznikají při zatížení svalů.
- Arabové zavedli do masáže některé pro nás neobvyklé hmaty, a dokonce také práci nohama. Z Arábie se umění masáže rozšířilo do Turecka, Persie a Asie.
- Moderní evropská masáž se zrodila v 19. století. Jméno, které se s jejím vznikem pojí, je Petr Ling, který se při svém misionářském působení osobně přesvědčil o blahodárném vlivu masáže. To ho vedlo k tomu, že po svém návratu do Švédska založil Ústřední ústav švédské gymnastiky, kde se ve výukovém středisku vyučovala masáž. Ta se pak stala vzorem pro mnohé evropské masérské školy 19. století.
- Pro naši zemi je také důležitá masérská škola Isidora Zabludowského, který působil v Petrohradě a později v Berlíně. Ten napsal přes sto pojednání o masáži a z jeho školy vzešlo mnoho kvalitních masérů.
- V Čechách první písemné pojednání o masáži napsal ortoped Vítězslav Chlumský v roce 1906. Profesor balneologie Edvard Cmunt zavedl u nás masáž podle Zabludowského, pro kterou použil název klasická masáž. Z ní se potom odvodily další typy masáží. Masérská činnost byla však v Čechách povolena až od roku 1934.

MASÁŽE

2008-03-27T04:28:00.000-07:00

- massó = mačkat, hníst
- definice: Příznivé ovlivnění místních i celkových stavů, potíží a změn, které vyvolala choroba, zranění, námaha nebo zátěž.
- užívá se k:
o upevnění tělesného u duševního zdraví
o posílení organismu
o zvýšení výkonnosti
o k osvěžení po fyzické i psychické námaze
o ke zlepšení celkového vzhledu
o k léčení nebo doléčování některých chorobných nebo poúrazových stavů

Rozdělení masáží:

MANUÁLNÍ – ruční
OSTATNÍ – přístrojová
- klasická masáž
- pomocí vody – podvodní, vířivka, střiky…
- reflexní (segmentační, vazivová, periostová)
- tlaková (lymfat.) masáž
- masáž vnitřních orgánů
- kosmetická masáž
- sportovní masáž
- vakuová masáž
- vibrační masáž
- masáž kartáčem …

- ultrazvuk

Egypt

2008-03-27T01:42:00.001-07:00

- povodí Nilu
- tělesná kultura byla důležitou složkou výchovy již od dětství
- vysoká úroveň zápasů
- vyobrazení na stěnách hrobek a chrámů
- v 18. stol.dočasná okupace Hyksósy-Naučili se od nich jezdectví a vozatajství dříve koně neznali
-byl dobyt Řeky i Římany

Faraón Meni – zemřel na lovu hrochů
-> za jeho vlády byl poprvé zmíněn termín volný čas
Ptanotep (učenec) – jeho učení obsahovalo: -hlavním cílem je si život užít,být šťastný, bavit se a co nejméně pracovat-platilo to jen pro nejvyšší kasty

Zábava: - Sledování lovu –lovil jen král
- zápas s býky v aréně – 2 býci proti sobě
- tanec a hudba
- sledování dětských her-zaznamenávali do písemných památek

Učení dětí: hoši i dívky společně

Ideál krásy: vysoký a štíhlý svalnatý člověk
->tlustí –tak byli znázorňováni hloupí a nepřátelé

Rozvíjeli se zde sporty: plavání, lukostřelba, veslování

- Stavba lodí z papirosu: Ton Nerth se chtěl na takové lodi přeplavit až do Evropy (v podstatě se mu to podařilo)

Dělí se: Stará říše – 2700-2300 př.n.l.
Střední říše – 2100-1800 př.n.l.
Nová říše – 1600.1100 př.n.l.
Pozdní říše – 700-600 př.n.l.

Řecké civilizace-Kréta

2008-03-27T01:41:00.002-07:00

Středozemní moře-Peloponéský poloostrov
- Minojská kultura neboli Egejská

Dělí se: Rané období- 3400 př.n.l.
Střední období – 1700 př.n.l.
Pozdní období – 1200 př.n.l.

Mynojská kultura
- zemědělství,nevalčili
- Hysósové obsadili řecko
- 12.stol. př.n.l. vpád Dórů ->Perseus
-> zbořen palace v Kósu- zemětřesení a tím zanikla Minojská kultura
- Kult býka –zrození,život - oslavovali býka tancem->tanec s býky-vliv
z Malé Asie
-> chov býků pro tanec-vznikali pro to příručky
- ženy měli stejné postavení jako muži, tančili i tanec s býky (přeskoky přes
býka)

Mykénská kultura
- 13-14 sto.př.n.l
- Peloponéský poloostrov
- Vozatajství - jezdili na válečných vozech
- Ilias a Odyssea – válečnictví- Trojská válka
- kolem roku 1200 př.n.l tato kultura zničena mořskými národy

Vznik gymnastického nářadí v této době: - bradla-býčí rohy
- kůň
Vznikli zde tři druhy skoku: Skok ze předu – přemet přes býka
Skok z boku – úchop za rohy
Úchop ze předu za býkovi rohy – přemet
s odrazem z býčího hřbetu

Indie

2008-03-27T01:41:00.001-07:00

- byl zde vliv Mezopotámie
- 2500př.n.l.
- ve městech měli lázně, koupelny a vodovody
- věnovali se chovu drezůře koní -> Kikulla – příručka o chovu koní 14 stol. Př.n.l.

6000 př.n.l
Požadavky 10 boj: 5 disciplín zaměřených na kulturní rozvoj:
-výklad děl,rostliny,zvířata,gramatika a matika
5 na rozvoj tělovýchovný:
- šerm, zápas, skok, plavání, běh

2tis. Př.n.l. – vznik jogy-usilují o dokonalost těla pomocí příkazů,zákazu, dec. cv., meditace..důraz kladli na hygienu těla a masáže
- byli zde známy I býčí zápasy

Japonsko

2008-03-27T01:40:00.002-07:00

- přímořské podnebí
- nejvíce se zde byl zastoupen: rybolov, veslování a plavání
- bylo hodně ovlivněno Čínou

Vznikl zde sport Sumo- 2000př.nl. - ,,kapr,,-ideál krásy (velký tlustý muž)
(v ČR-oddíl Suma v Jilemnici)

- vznikla zde hra ,,KEMARY,,-míč byl z vlasů a chlupů-musel se co nejdéle udržet ve vzduchu-bylo 8 hráčů po 8 družstvech,závodili mezi sebou kdo déle udrží míč ve vzduchu-nejvíce8 hráčů 2000 kopnutí

Mezopotámie

- u řek Eufratu a Tigridu – v oblasti dnešního Iránu a Iráku
- 4000 př.n.l. obyvatelé z Eridy vytlačili Chétité

Sumerové –zemědělci->kult býka-postupoval na Krétu do Španělska..

Král-zábava=válka (jezdili na vozech tažených koňmi)-hlavním cílem bylo ukořistit hlavu nepřátelského krále

Královský lov na zvěř: na hrochy,na lvi – vojáci obklíčili území,nahnali tam zvěř a král tam lovil-za 1 den ulovil 57 buvolů a ostatní se dívali

První civilizace

2008-03-27T01:40:00.001-07:00

- vznikali na povodí velkých řek: Eufrat a Tigris – Sumer
Jordán a Nil – Egypt
Ganga - Indie
Chuan-che - Čína

Vznik městských států: v údolích

Muži -> dbali na rozvoj fyzické zdatnosti -> vojenství -> dobývání a ochrana
území
Ženy->kultovní tance – až orgaistické –> zachování rodu

- nejprve zde byl Matriarchát, který později přešel do patriarchátu –proto ženy tanec a muži boj

Čína

- zde byli objeveny první písemné památky o TV – 2698 př.n.l.

Vládl zde císař Chuan-ti – byl vládce první čínské dynastie Kung Fu- umělec-muž
-zavedl pro své vojáky kopanou a velký význam přikládal lukostřelbě a jízdě na koni
-rozvíjelo se zde lékařské umění a cvičení pro zdraví – počátek zdravotní gymnastiky - kněží

Taoismus - císař Lao‘c

Kung fu- Nejvíce ovlivnil Buddhismus

->obsahovalo: - Lukostřelbu
- jízda na koni a hod oštěpem
- vzpírání
- nosení závaží 30kg na 20m

Pravěk

2008-03-27T01:39:00.002-07:00

Pravěk

Rozdělení období dle: H.Thommsen v roce 1836

Doba kamená – 2mil.600tis. př.n.l.-5-2 tis. Př.n.l.
Doba bronzová – 1800př.n.l. – 700 př-n.l.
Doba železná – se dělí na doby: - [halštatská] 700-600 př.n.l.
- [laténské] 400 př.n.l.- 1 n.l.

První člověk homo habilis – sport měl v té době učel: únik před nepřáteli,obživa
- 165cm-podsaditá postava,dlouhé ruce,krátké nohy, běhal pomalu->ztratil schopnost pohybu ve stromech a získal schopnost zacházení s nástroji
- Bipedální lokomoce-vzpřímení člověka (běh po nohou)
- první lidé v Africe a Jižní Americe
- Sport se vyvinul z pracovní činnosti
- oštěp,luk,šíp,bumerang- z Jihovýchodní Asie – pro obživu
- později vznik kultu tance- ženy tanec s masky-přivolat déšť
- iniciační obřady: zasvěcování do dospělosti – chlapci museli prokázat svou fyzickou zdatnost

Vznik lyží: 3500 př.n.l. v Karelii – což je dnešní oblast Finska a hranice s Ruskem – využívali se k lovu zvěře – prvopočátek běžeckého lyžování (vzniklo dříve než sjezdové)
Vznik nových pohybů od přechodu ze zvířete: vrh,hod,skákal,běh po 2, lyžoval,práce s nástroji

,,Čadu,, 200 př.m.l. – hra podobná házené

->Z práce se postupem času vyvinul sport jako činnost pro zábavu

Článek podporuje:
inline hokej, nordic skating, helmy levně

Organizace OH

2008-03-27T01:39:00.001-07:00

- čas se počítal na Olympiády
- Olympiáda = 4 letý cyklus po němž následovaly O.H. (nebylo to jako dnes kdy nazýváme O.H. –Olympiádou)
- Poslové vyhlásili mír a pozývali sportovce z celého Řecka
- Hlavní slovo při hrách měly Hellanódikové-rozhodčí
- Vítězové- dostali snítku olivovníku ->která musela bát uřezána zlatým nožem ,chlapcem do 12let, kterému žili oby rodiče
-> zaznamenávali se jejich jména i města odkud pocházeli ->sláva těchto měst se rozšířila po celém Řecku, vítězům se stavěli sochy, dostávali doživotní rentu, otroky, domy..
- Hry uzavřeli večeří vítězů a poté skončil mír
-Poctyx pro ty kteří zvítězili na všech 4 Panhelénských hrách – byl to tzv. Periodoník – nejslavnější byl zápasník Korón z Krótu- zvítězil 7x v Olympii,7x v Delfách..soutěžil do 42 let
- vítěz 3 běžeckých disciplín tzv. Triastés

720 př.n.l. vítězi na O.H. –spadla bederní rouška a od té doby všichni běhali nazí

146 př.n.l. – po dobití Řecka Římany nastal úpadek O.H. –bylo uplácení soupeřů..
- účast jen Řeků nebyla podmínkou
- Řím se poté snažil, aby se navrátila sláva Olympie,což se jim podařilo jen částečně, už to nebylo na takové úrovni

císař Nero- donutil organizátory aby posunuli O.H. o dva roky dříve na rok 67 př.n.l.-ve snaze získat co nejvíce vítězství přidal další disciplíny –vozatajství.. –prohrál ale stejně se nechal vyhlásit vítězem – po jeho smrti tyto hry anulovali

Křesťanství- byli pronásledováni a házeni lvům..
- křesťané negovali O.H. jako barbarské – křesťanství nabývalo na síle
- 393 př.n.l poslední O.H. poté zákaz O.H. –Theodosius I.
->Nechali zničit sochy atletů že byli nemravné
- O.H. v Olympii tvali 1100 let – proběhli 293x
Alaricha-germánské kmeny-vyplenili Olympii-později zemětřesení zničilo zbytek Olympie

Ze současných dějin
- 1850 n.l. Němci při vykopávkách našli důkazy o existenci O.H.
- 1896 n.l. Piér Kubertén – obnovil O.H. v Athénách
- Dnes –se konají O.H. každé 4 roky letní a každé 2 roky zímní Olympské hry – počítá se perioda když se O.H. nekonali v době I. A II. Svět války, perioda Zim .OH. se počítá jen když se opravdu konali letní O.H

Mýty o založení O.H.

2008-03-27T01:38:00.002-07:00

-Jedni tvrdí že se začali konat na počest mrtvých hrdinů,jiní že se začali konat na počest bohyně plodnosti, a jiní že vznikly ze zkoušek dospělosti.

1- legenda- mýtus o Pelopovi,bájném řeckém hrdinovi,který soutěžil s pisským králem Oinomaeem o ruku jeho dcery Hippodamie. V souboji lstí zvítězil (podplatil sluhu a ten králi dal voskový zákolník) a na jeho počest že se tyto hry konají.

2.legenda-O Heráklovi,který je měl založit na počest svého vítězství nad elídským králem Augiášem, který mu nezaplatil slíbenou odměnu za vyčištění jeho chlévů za jediný den nebo po návratu z Kolchidy kde s Argonauty získaly zlaté rouno.

3.legenda- obnovení O.H. lidským králem Ífitem,který chtěl zastavit krvavé boje, které v Řecku v té době probíhaly - na jeho dotaz jak?Mu odpověděla delfská věštírna aby obnovil O.H.

Vývoj:
- původně to byli náboženské slavnosti na počest Dia a jen jeden den se běhalo ->1 stadion – měl 192m –tzv. běh na jeden stadion
- až postupem času se přidávali disciplíny –v období největšího rozmachu – 500 př.n.l. ty trvali 6 dní a byl o již více disciplín
->před O.H. bylo ,,soustředění,, pro soutěžící kde společně trénovali, jedli..- nikdo se nesměl opozdit jinak nebyl připuštěn na O.H. – neomlouvala ani bouře na moři

- zaznamenávali se jen vítězové
- později běh na dva stadiony – Diaulos

- po té následoval Dolichos

- po 18 hrách se přidal Pentatlon – pěti boj->běh,skok,disk,zápas,oštěp

- od 23 her se přidal Box- tzv. Pygmé,mezi posledními disciplínami se přidalo vozatajství a až na konec jízda na koni
- po Pentatlonu následoval Pankration – při soutěžení bylo možné vše, kromě dloubání očíí..,tito soutěžící byli slavnější než atleti

Panhelénské hry

2008-03-27T01:38:00.001-07:00

A) Pythijské hry –na počest Apolóna –konali se v Delfách-podle slavné věštkyně Pythii

B) Nemejské hry –na počest vládce bohů Dia – tyto hry měli původně smuteční ráz

C) Istmické hry-na počest boha Poseidona vládce moří –byl otec Persea

D) Olympské hry-byli nejslavnější-konali se v Olympii na Peloponéském poloostrově ->byl to posvátný okrsek zasvěcený Diovi
->konali se jedenkrát za 4roky-po dobu jejich konání(a když soutěžící přijížděli a odjížděli) byl Panhelénský mír = neboli Ekecheiria – což znamená v překladu: ruka pryč (od zbraně)
->O.H. se zpočátku mohli účastnit jen původní Řekové-svobodní Řekové-ti cose nijak vážně neprovinili :vražda,krádež v chrámu..
-> později se to již důsledně nedodržovalo a zúčastnil se i Filip a později Alexandr Makedónský – doložili jen řecké předky-zúčastnili se z politických důvodů

- později se pravidlo účasti jen rodilých Řeků zrušilo úplně a ani Panhelénský mír se mnoho nedodržoval

Ženy měly na O.H.-mohli se účastnit jako diváci,ale jen svobodné dívky
- pořádali běh na počest bohyně Héry -> Heraii-účastnit se mohli jen panny

- z počátku trvali O.H. jen 1 den až později se prodloužili až na 5 dní, ale mír trval celý měsíc
- Řekové datovali od prvních O.H.- kalendář
->776 př.n.l. – 1 kalendář -> Hippiás-pozpátku dopočítal prvního(Korobioz z Élidy) vítěze a podle něj počítali kalendář

Gymnázia – (gymnost)v překladu nahý

2008-03-27T01:37:00.002-07:00

vyučoval se zde: zápas, běh ve zbroji, vytrvalostní běh, box, hod oštěpem, vozatajství, plavání..Rozdělení: do 16 let – učili se hry a dbali na tělesnou zdatnost 16-18 let –Pantation =všezápas! + pětiboj 18-20 let- boj ve zbroji – stal se z něj strážný od 20 let- od státu dostal štít a zbroj – byl z něj bojovník- učili se básnictví, hudbě, tanci..
Motto:Kalogahathia (ideál krásy a dokonalosti) v tomto období dosáhla vrcholu- říkalo se že nevzdělanec je člověk, který neuměl ani číst ani plavat
Platón- o učitelích se říkalo-cvičitel je pro zdravé tělo to co lékař pro nemocného– rozdělení období: a) Gymnastika –8 stol.př.n.l. -Sparta+Athény b) Agonistiky – 500 př.n.l. -> Olympíské hry c) Profesionální atletika-> 150 př.n.l. –nastal úpadek,příliš jednostranné zaměření- pořádali se zápasy - Cvičenci se potírali prachem smíchaným s olejem,aby se jim dobře cvičilo a odstraňovali to škrabkouŘecké sochy-Řekové se věnovali převážně zpracování svalového tonu(napětí) např. Diskobolos –byli v pohybu->originál se nedochoval->Řekové nevěnovali pozornost, při zpracování soch, obličeji -Předchůdci Římanu – Etruskové- nevěnovali se u svých soch tělu, ale převážně obličeji-Disk byl příznačný pro dobu železnouTrenér-(učitel)- byl na vázách zobrazován s tyčí v ruce-používali tělesné tresty které měly povzbudit k lepšímu výkonuPajdagos- pomocníci trenéra-byli to otroci-pedagogové (pedagog je v překladu otrok)

Sparta

2008-03-27T01:37:00.001-07:00

- vznikla na počátku městských států polis -> kladli důraz na tělesnou výchovu, která prokládala celý jejich život 6. stol. př.n.l.- militaristický režim ->tvrdá kázeň ->Tyrtatos= umřít pro vlast ->jednotlivec nic neznamená Sparťané nemuseli pracovat, protože si podrobili Mesenii a udělali si z jejich občanů otroky=>bouřili se proti této nadvládě a proto proti nim vyslali Hoblités ->těžko oděnci ,,školní docházka,,:a) 7-12 let – povinně chodili do gymnázií –zde hráli hry, vzučovali se vojenství a vědám.. b) 12-18- zostření-odtržení od rodiny-zde je učili buď v boji vyhrát nebo zemřít (jejichheslo:se štítem, nebo na štítě)->do výchovy mohli mluvit všichni muži=> podobná výchova jako u chlapců- aby dívky rodili zdatné sparťanyMilitarismus: - vojenský režimDůsledky: -úpadek řemesel a kultury- zanedbával se duševní vývoj jedince- pohrdali soutěžením ve sportu- a proto odešli z Olympských her- pokles porodnosti- rozvrat rodinyod 6. stol. př.n.l. Hegemonem se staly Athény- solon 594 př.n.l.- byl nejvyšší úředník- ->rozdělil obyvatelstvo do 4 majetkových tříd podle nichž se mohli účastnit demokracie (vláda lidu)- byla zde soukromá výchova v Palestrách-což byli Palaistry v překladu zápasiště,stali se součástí gymnázií a věnovali se zde sportu i duchovním a kulturním věcem,- ->byli pod státním dohledem a byli jen pro chlapce

Řecko

2008-03-27T01:36:00.002-07:00

- Oblast středozemí->egejská část- Peloponéský poloostrov->město Olympia- První obyvatelé ->Achajové-> Mykénská kultura- -> byli k sobě přísní ve sportu i vojenství- 1300-1400 př.n.l. se rychle Řecko rozmáhalo
- 1250 př.n.l ->Tojská válka – a) byla kvůli majetku, protož e Trója byla bohaté město a ostatní státům byla trnem v oku b) Druhá verze podle Iliass a Odyssei – spor bohů o tom která bohyně je nejkrásnější..- 800 př.n.l. Homér-> Iliass a Odyssea podává první historickou ,,sportovní,, reportáž,, (válka byla brána jako sport) v Trojské válce zemřel Partaklés, který byl věrný druhem Achilea->na jeho počest se konali pohřební hry->popisuje je Homér- 1100 př.n.l. ->vyvrácena Achajská a Mykénská kultura nájezdy mořských národů
- 1400 př.n.l. -> nová etapa – klidný a pravidelný rozvoj po 300až 400let napomohli tomu Perské války
490-479 př.n.l. – Xerxes (Peršané) rozhodl obsadit 470 př.n.l. král Řecko->Celé Řecko s e proti nim semklo v obraně (Sparta+Athény..)
490 př.n.l. -> bitva u Marathonu -> porazili Peršany: u Thermophilu, U Salaminy vojsko v čele s králem Xerxem a 479 př.n.l bitva u Plataj- perské jeho synem Dáryem kapitulovalo po porážce utržené od řeckých vojsk-řecko získalo svobodu- Později se Sparta spojila s Peršany146 př.n.l. -> Římané obsadili Řecko – v Řecku nastal

16 stol. se bývala feudální šlechta proměňovala ve šlechtu dvorskou

2008-03-27T01:36:00.001-07:00

V 16 stol. se bývala feudální šlechta proměňovala ve šlechtu dvorskou, sloužící a oslavující krále – náplní života se stali okázalé dvorské slavnosti – navazovali na rytířské turnaje, ale jejich znovu oživení bylo již umělé - šlechta se nezjasňovala, maximálně formou karuselu – za jízdy na koni sundat dřevcem prsten zavěšen na šňůrce..

- po vynálezu střelného prachu - rytířství na ústupu
- poslední opravdový rytíř byl Německý císař Maxmilián

rozdělení rytířů ve vojsku:
lehká jízda –obrněn jen jezdec
těžká jízda – byl obrněn jezdec i kůň
rytíř + družina – každý svůj úkol – zbrojnoši, pěší a jízdní, lučištníci, sluhové..
vojsko se skládalo z: Kopí – to byla četa – ze 20-30 kopí se skládal Prapor – zpočátku vzbuzovali hrůzu
- husité je shazovali n zem – zjistili že na zemi jsou v brnění jen těžko pohyblivý – nebáli se jich
- angličtí lučištníci –tzv. Luky – na 180m prostřelili brnění rytíře
- po vynálezu střelného prachu, který přišel z Číny rytířstvo skončilo
->zůstali jen formální rytířské spolky – nebojovali pořádali jen obřady..

V Turecku se rytířům říkalo Spahiové
V Japonsku – Samurajové . jejich velitelem byl Šogun – který terorizoval obyvatele a vybíral daně na několik desetiletí dopředu
- v Japonsku byl Bušidó – zákoník ctnosti
- ideál krásy – Sumo
-

Turnaj (forma přípravy na válku v době míru i zábavy rytíře)

2008-03-27T01:35:00.002-07:00

Turnaj (forma přípravy na válku v době míru i zábavy rytíře) vyvinula se koncem 11 a 12 stol. –vrchol rozvoje
Za vynálezce turnajů je dle kronikářů považován rytíř Geoffroyfe Preully (1066)
- z Francie se pak šířil do Angli, Německa...Evropy – k nám se dostal až v 40 letech 13 stol.
- turnaj je cvičnou formou souboje – ze soubojů se časem vytvoři turnajové hry: skupinový buhurt a individuální tjost.
- Začínalo se bojovat o nevěstu, ale hlavně se bojovalo o ceny – poražený se musel často velmi draze vykoupit – turnaje se začali měnit ve zdroj obživy zchudlých rytířů - nejvíce se cenil slavností turnaj pro čest
- V Čechách nejvíce propagovali turnaj Lucemburgové –
-> Jan Lucemburský –obcházel turnaje po celé Evropě,organizoval turnaje – na jednom, který byl na počest zásnub jeho dcery,ona zemřela
- rytířská kolby:kuň+jezdec s dřevcem – jímž se shazovali – dřevce se postupně zužovali až se byli natolik tenké že měli za úkol zlomit o soupeře co nejvíce dřevců

Koncem 15 stol. se turnaj mění ve dvorskou zábavu – účastník musel prokázat svůj urozený původ
- začali se šířit ,,právní souboje,, na obranu rytířské cti – byli pěší a meč byl nahrazen kordem
Velkoměsta – 20 tis obyvatel
V r. 1450 – Praha – 30 tis. Brno – 8 tis.
- v městech byl zápach špína , nemoci
- zábavy měšťanů – lukostřelba – strefování se do zavěšených ptáků
- ženy- jízda na koni (Šlechta) tanec
- Neurozené ženy – žertovné závody v běhu

TV rytířů

2008-03-27T01:35:00.001-07:00

- Ideál rytířství byl povýšen na tradici
->sloužit církevním požadavkům
- Rytíř měl být: zbožný, velkorysý, statečný, pomáhat slabím a bezbranným, sloužit Bohu a králi a své paní panně Marii a dámě svého srdce

- v této době vznikl řád Maltézských rytířů – rozvoj tělesné zdatnosti
- boj – směřoval do ,,Svaté země,, - Snaha obsadit Jeruzalém – 8 křižáckých výprav ve snaze osvobodit Kristův hrob

Husitské války – tělesná výchova měla vojenský charakter

Školy byly jen církevní

Rytířské řády – původ ve Francii v 9. stol
- církevní tělesná aktivita
- rozšířeno do Itálie, Anglie, Německa, Uher…

šlechtické rodiny - potomek fyzicky zdatný se stal rytířem
- potomek neduživý(nemocný) se dal na dráhu církve

Rytíři – výchova od dětství až do plnoletosti – vyučovalo se 7 rytířských ctností
è vyučoval se rytířský pětiboj a dvě duševní oblasti
è
TĚLESNÁ ZDATNOST
1. jízda na koni – Equitare – učili se základům jezdectví – učili se v jízdárně a pak v terénu
2. plavání – Natare – učili se to spíše ze setrvačnosti z dob Řecké a Antické
- literární dílo: Rytířské zrcadlo – byl to návod jak se stát rytířem
- museli umět plavat prsa a znak v brnění
3. lukostřelba - Sagiháre
4. zápas a šerm – Cuestibus a acertare
5. lov – Acupari – měl prověřovat celkovou zdatnost ( na koni skok přes překážky) – stávali se časté úrazy, při kterých zemřeli, nebo se zmrzačili

DUCHOVNÍ RÁZ
6. šach – Scacis ludeve – učili se taktice a logice
7. veršování – Versificurec – přednes hrdinské básně zpaměti
(později ještě tanec)

Výchova rytíře:
a) do 7 let - byli chlapci vychováváni matkou
b) Páže – od 7-12/14 let – učil je Hofmistr –učili se společenskému chování, obsluhovat u stolu a tanci a hudbě (tento základ dostávali i dívky) chlapci se však ještě učili zacházet se zbraní otužovat se a jezdit na koni
c) Panoš – od 14 let (dle fyzické a duševní vyspělosti) – přecházel pod svého lenního pána a dál se intenzivněji připravoval, na život rytíře – zúčastňoval se různých her a cvičných turnajů,sloužil pánovi dle potřeby (jako zbrojnoš,sluha,pozorovatel..)Rytíř – kolem 18-20 let – byl obvykle slavnostně pasován na rytíře

Středověk

2008-03-27T01:34:00.002-07:00

Středověk

Feudalismus-feudum = léno (půda)
Feudál- majitel panovníkem propůjčené půdy nebo o úřadu

Středověk končí 1492 objevením Ameriky, v jiných pramenech se uvádí rok
1640 kdy Buržoazní revoluce a nástup NOVOVĚKU
- neprobíhalo to ve všech zemích současně, u nás začal novověk až 1848

Rozdělení středověku: a) ranný středověk 3-7stol. n.l. – vytváření feudálních vztahů, závislost nevolníků na feudálech- úpadek tělesné výchovy
b) vrcholný středověk od 11 stol. n.l. – rytířstvo – nositel tělovýchovných aktivit
c) pozdní středověk od 15-16 stol. n.l.

prvopočátek 3-4 stol. narůstající moc církve – stala se hegemonem
->nastal odklon od Kalokagathie
->příprava na posmrtný živo – nabídl na významu posmrtný život
->duchovno povíšeno nad tělesné
->nahota byla považována za bezbožnost a byla trestána
na druhou stranu nahota byla symbolem chudoby (sv. František z Asissi kázal nahý, aby ukázal jak je chudobný)

V Římě byli celkem 4 cirky, z nichž cirkus Maximus

2008-03-27T01:34:00.001-07:00

– 250 000 diváků –používali se zde vztupenky

- na počátku našeho letopočtu se začali gladiátorské hry konat v amfiteátrech
- požadavky na počet gladiátorů rostly, proto byli glad. Školy převeden si státního vlastnictví , aby nebyli zneužívány k posílení vlastní moci
- v Římě bylo celkem 5 amfiteátrů, největší je KOLOSEUM -80tis. Diváků

Stát kladl důraz na výchovu stát. úředníků.
V 1 stol. n.l. – první státní školy a první státem placený učitel v Římě se stal Marcus Fabius Qointilianus , který prosazoval TV do systému přípravy stát.úředníků
- v této době se věnovala velká pozornost péči o tělo, hygieně – lázně – termy: Caracallovy, Trajánovy, Diokleciánovy

- sportovní lékaři (léčili gladiátory) Galenos (osobní lékař Marka Aurelia) 1400 let se zachovávali jeho poučky – prosazovál léčebnou gymnastiku a zavrhoval závodní atletiku

395 n.l. rozdělení Říma na Západní a východní říši

Koncem 3 stol n. l. šířilo se Křesťanství. Začal postupný rozpad Římského státu
- křesťané odmítali dosavadní způsob života-glad. Hry byly považovány za barbarské 399 n.l. uzavřeny glad. Školy v západní říši
- ve východní zanikly gladiátorské hry již koncem 4. stol a na západě v průběhu 5 stol.
- centrum glad. Her se přesunulo do Byzantské říše-aréna pro 100 tis. Lidí – byli zde sociální nepokoje – na jedněch hrách armáda pobyla 30 tis diváků – 1453 n.l. Byzantská říše rozvrácena Turky
394 n.l. zakázal císař Theodesius I. Ve východní části říše pohanské hry a tím i Olympské Hry
426 n.l. zákaz zopakoval Theodesius II. – přežilo jen vozatajství ve východní říši (o 1000 let) definitivně zanikly po dobytí Konstantinopolu Turky 1453

Rozvoj diváctví

2008-03-27T01:33:00.000-07:00

Iniciační válečné tance římských mladíků a vozatajské závody se změnily na státní svátky (spíše pro pobavení a podívanou)

Triumfy –původně náboženský charakter- pořádali se slavnostní pochody Římem, vždy po vítězství ve válce -> přivezli sebou zajaté otroky , byli to veřejné hry se světskými prvky

- časem se od TRIUMFU oddělili Ludi -forma veřejné zábavy- nejprve trvali 1 den a později v době největšího rozmachu až 17 dni.-Později se konali každoročně
- Součástí byli hry v cirku (ludi circensese)- byli etruského původu – vozatajství a box od 2.stol závody v běhu
- hry se zvířaty (ludi venationes) a divadelní představení (ludi scaenici)

Gladiátorské hry – 250 př.n.l. (gladius – meč)
- nejprve poražená města vyvraždili, ale později zajatce postavili v zápase proti sobě
- později začali vznikat gladiátorské školy
->nebyli to jen zajatci, ale svobodní občané, kteří tak řešili rodinné či finanční problémy
->Majitelé škol – Lanistae – vycvičené gladiátory půjčovali za vysokou cenu organizátorům her
- tyto hry měly za úkol pobavit, ženy seděli v hledišti co nejvýše, aby krev neviděly tak zblízka
->porazit nepřítele(soupeře) a o životě a smrti rozhodovala publikum (zdviženým nebo skloněným palcem) konečné slovo měl císař (císař Kapitula provokoval obecenství tím že udělal opak toho co si přáli diváci)

Druhy:- mezi sebou – se zbraněmi:meč, síť, oštěp..
- se zvířaty
- César uspořádal v roce 65 souboje až 320 párů
- Gladiátorské hry nebyli zpočátku součásti her Ludi ale byli to tzv.Munera – podívané

V 1 století př.n.l.. – permanentní krize – povstání gladiátorů 73-71 př.n.l - vedené gladiátorem Spartakem z glad. Školy v Capui – bylo krvavě potlačeno, jednalo se až o 70 tisíc vzbouřenců

Na sklonku 1 století př.n.l. –přádání slavností se stalo součástí státní politiky
- Chléb a hry ( panem et circenses) se stali právem římského lidu

Římská armada

2008-03-27T01:32:00.002-07:00

- vojsko (legie) -pěší, prakovníci..- byli to lidé chudí
- jezdectvo- bohatá vrstva lidí
->nestále se věnovali dobývání
- služba armádě byla povinná- úroveň vojenských povinností byla dána majetkem, soustavným výcvikem procházeli jen ti nejbohatší

,,Ideální muž,,- odvážný statečný, schopný pro vlast bojovat a zemřít
- služba v armádě byla největší čest
- postupem času se armáda stávala žoldnéřskou
-Řím měl v é době kolem 1 miliónu obyvatel

- Od 300 př.n.l. se projevoval vliv Helénské kultury – byli zde lékaři, učitelé, cvičitelé… začali více dbát na hygienu
->Řím pohrdal Atletikou jako závoděním

Cicero – řekl: Svlékání na veřejnosti je původem všeho zla

Zákl. Římská tělesná výchova – trénink pro armádu
- pochod - běh se zbraní a bez ní
- pochod - oštěp
- skok - zápas
- meč - box
- luk - míčové hry
- plavání
->speciální výcvik byl pro jezdce a vozatajce

od 3 stol. př.n.l. kdy Řím přešel k dlouhodobým dobyvatelským válkám se začala měnit i sama armáda- Za diktátora Sully byla dosavadní armáda budována na základě všeobecné branné povinnosti všech plnoprávných občanů , nahrazena armádou profesionální, žoldnéřskou – vojáci byli přijímáni na dobu 16-20 let.
- Základem: byli dlouhé pochody 15-20km i více denně, běh,skoky, plavání, hod oštěpem, lukostřelby, šerm a ápas.
- Následky: zavedením profesionální armády přestala většina římského obyvatelstva pravidelně cvičit – v této době pronikala do Říma vyspělá řecká tělesná kultura,státníci a filozofové (Cicero,Seneka..) ji odmítali.
->převzali hygienu, masáže, kondiční gymnastiku a drobné hry. – Pohrdali atletikou a nahotou cvičících