CÍTIVOST:

= tok vzruchů plynoucích z vnějšího prostředí do vnitřního prostředí jedince do CNS a podmiňující na ně odpovědi motorické nebo vegetativní

1. podněty a funkce senzitivní
2. podněty a funkce senzorické

Každý z podnětů vyvolává v mozkové kůře
1. specifický vjem (dotyk, poloha, pohyb končetin)
2. vigilita – kolaterálami do retikulární formace a mozkové kůry

Čití podle charakteru cítivosti
a) hmatové (mechanorecepce)
b) teplotní (termo-)
c) hluboké (proprio-)
d) útrobní (viscero-)

Čití podle receptorů:
a) povrchové (kůže, sliznice)
b) hluboké (periost, kosti, klouby, šlachy, fascie, vnitřní orgány)

HMATOVÉ ČITÍ
– umožňuje čití různých kvalit (lechtání, dotyk, tlak, napětí)
– pro každý druh různý receptor

TEPELNÉ ČITÍ
– specifické receptory pro teplo a chlad
a) teplo – volná zakončení ve škáře
b) chlad – čidla v epidermis

HLUBOKÉ ČITÍ – POLOHOCIT
a) svalové – svalová vřeténka, Golgiho šlachová tělíska
b) kloubní – kloubní pouzdro
c) kožní receptory – pohyb končetin v kloubech, dotyk kůže

ÚTROBNÍ ČITÍ
1. kardiovaskulární receptory
– změny krevního tlaku
– reakce na náplň předsíní
2. pulmonální receptory
– změny objemu plic
– ovlivnění dýchání – objem kyslíku a oxidu uhličitého
3. gastrointestinální receptory
– náplň střev
– pocit hladu
4. renální receptory
– ledviny, močové cesty…

Dráha cítivosti
– tříneuronová (třetí neuron v thalamu, pak do temenního a frontálního laloku – hodnocení vjemu)
– CNS = mozek + mícha (zadní kořeny míšní ale patří do periferie!!!)

a) povrchové čití