FILOSOFIE – témata – Bůh a Duše

liší se způsob zpracování témat
členěna přísně logicky
snaha přetvořit filosofii v universální matematiku
metoda = přísná dedukce (vše z nejjednodušších, základních pojmů)
má-li všechno poznání odvozeno z nejjednodušších principů, musím si být jistý nepochybností východiska.
??? Co je jisté??? O čem je možné pochybovat???
o všem – abych zjistil, co obstojí před pochybností
pochybuji i o existenci světa „Je svět výmyslem???“
„Vnímáme jej takový jaký je???“
pochybovat musíme i o tom „nejjistějším“ = principy matematiky
– je totiž možné, že lidský rozum nedostačuje poznání pravdy a uvádí nás v omyl
EXISTUJE NĚCO, o čem pochybovat nemohu, a to je fakt, že teď v tomto okamžiku myslím
vše co vnímám smysly může být klam, vše, co mohu myslet může být nesprávné, ale pochybováním jsem si jist sebou samým – myslící bytostí

Svým radikálním pochybováním došel k větě „Cogito, ergo sum“
= první východisko – neotřesitelné
v této jistotě, kritérium a vzor pravdy
vše co poznávám jako větu „cogito..“ musí být stejně jisté
splňuje Bůh – máme v sobě ideu Boha (nekonečná, vševědoucí bytost)
idea Boha nepochází z vnímání vnějšího světa – z něj pouze přírod. věci

tuto ideu jsem si nemohl vytvořit sám, není možné, aby konečná a nedokonalá bytost vytvořila ideu dokonalé, nekonečné bytosti
dospívá tak k absolutní jistotě Boha
vlastností boha je pravdivost, kdyby bůh nebyl pravdivý, nebyl by dokonalý,
je tedy nesmysl, aby nás bůh klamal ve vnímání tohoto světa = člověk může poznávat pravdivě, přesto však často upadá v omyl
důvodem je SVOBODNÁ VŮLE – umožňuje jednu představu příjmout a jinou zamítnout
Činnost vůle = základ omylů
Poznání objektivní – skepse ke všemu kromě k tomu, co poznáno s jistot.