Filozofické směry 19. století
A) starohegelovci
– navazují na objektivní idealizmus
B) mladohegelovci
– rozvoj dialektiky
Karel Marx
– mladohegelovec, objektivní idealista a později materialista
– navazuje i na Kanta
– odcizení člověka – předtím se tím zabýval L. Feuerbach (člověk není zvlášť tělo a zvlášť duch)
– vznik a role náboženství (bůh je dokonalý, člověk ne – bůh je tedy to nejlepší z člověka)
– člověk není prostředníkem boha k pochopení sebe sama apod., ale je smyslem sám pro sebe
– člověk = hodnota sám o sobě
– člověk je bohatý – myšlenky, city, možnost být tvůrčí bytostí – tvorba hodnot
– má možnost rozvíjet svou lidskou osobnost – právo na vzdělání, rozvoj morálky, dovednosti, předávání hodnot
– odcizení – dělník v továrně nemůže rozhodovat o užití výrobků, rozhodování o sobě samém mizí, člověk je manipulován státem, majitelem výr. prostředků, pol. stranami
– à prohlubující se rozpor mezi individuem a společností
– à nezájem o veřejné dění (rezignace, vzpoura)
