FUNKČNÍ ZÁTĚŽE
spjaté s prací, sportem a dalšími funkčními nároky, a také s interpersonálními vztahy
Rozdělíme si je na tělesné a psychické.
A. TĚLESNÉ ZÁTĚŽE
Každá pohybová činnost = určitá zátěž = zvyšuje potřebu kyslíku v pracujících svalech a tím i nároky na činnost ústrojí dýchacího a oběhového. Při lehké svalové práci se tak děje v rámci běžných regulačních mechanismů; s růstem náročnosti práce jsou zapojovány speciální hormonální a metabolické procesy, zvyšující předpoklady organismu pro dosažení a udržení potřebné výkonnosti a pro mobilizaci rezerv.
Nezbytné minimum pohybu k dosažení a udržení náležitého funkčního stavu organismu, není přesně zjištěno, závisí na individuálních zvláštnostech dle pohlaví, věku, konstituce apod., na zevních okolnostech i na míře zdatnosti, jíž má být dosaženo.
celkové zpohodlnění života a omezování tělesného pohybu (hypokinéza), = závažný zdravotní problém, zejména ve spojení s rovněž stále častější nadvýživou.
Fylogeneticky náhlý pokles tělesných zátěží má řadu nepříznivých zdravotních důsledků, především pro ústrojí kardiovaskulární. Záměrná kompenzace těchto tradičních tělesných zátěží rekreačním pohybem, tělesnou výchovou a sportem = nezbytná podmínka zdraví.
Rizikem mohou být i nadměrné tělesné zátěže. nepříznivé důsledky – rychlejší opotřebení a degenerační změny páteře a končetinových kloubů. Celoživotní těžká práce také urychluje úbytky funkční zdatnosti, spojené s přibývajícím věkem, jakož i jiné projevy stárnutí.
Také sport, vcelku po zdravotní stránce pro dnešního člověka velmi příznivý a důležitý, může nadměrnými a nevhodnými nároky na organismus při vrcholovém tréninku a závodění přinášet některá zdravotní rizika. Kromě úrazů to bývá urychlení degenerativních změn na páteři a kloubech v důsledku jejich přetěžování a mikrotraumat při náhlých tazích, tlacích a nárazech.
