KŘESŤANSTVÍ

– dostává se do nejvyšších vrstev
– nejprve neexistuje církev
1. – 4. století vznik církevní hierarchie
– první filosofické obhajoby křesťanství
Bůh stvořil svět a tento svět řídí svou vůlí
– protože stvořil svět, je největší axiologickou hodnotou
– TRIÁDA – bůh – člověk – duše (v ní Bůh)
– dědičný hřích – Adam, Eva – Kristus zabit aby vykoupil člověka

patristika (800) a scholastika – ranná (9-12) – univerzália (pojmy)
– střední 13. století
– pozdní (15) – Akvinský
– Bůh je spásný a milostivý
– všichni lidé jsou děti boží
– čl x čl „miluj bližního svého jako sebe sama“
– dogmata – pravdy o nichž se nediskutuje (trojjedinost Boha, dědičný hřích…)
– křesťanství ohroženo myšlenkami, které z části vyšly ze samot. křes.
– -nejnebezpečnější byla GNOSE – míšení křesťanských a orientálních myšlenek
– PROBLÉM THEODICE – centrální postavení, otázka ospravedlnění existence Boha a původ a význam zla ve světě
– gnostikové – poznání (místo víry) dobra a zla, které objímá celý svět (2 Bozi – stvořitel a vykupitel)
– apologeti – obránci křesťanství, proti pohanským předsudkům

TERTULIANUS
– první, latinsky píšící křesťanský filosof
– „Věřím protože je to protismyslné“
– pravda víry spočívá ve zcela jiné sféře, než ve sféře myšlení

KATECHETICKÁ ŠKOLA V ALEXANDRII (2. století)
– vytvoření křesťanské filosofie jako vědy
– stanovena struktura věd, vrchol teologie
„O základech“ – vztah mezi Bohem, Bohem synem a člověkem