Mnohobuněčný organismus
Mnohobuněčný organismus je koordinovaný klon buněk se stejnou genetickou informací, ale různým stupněm diferenciace. Buňky mají schopnost růstu, dělení, diferenciace, a také zanikají.Jsou schopné reagovat na signály z okolí a samy též jsou jejich zdrojem. Mohou se pohybovat a jsou schopné adheze.Tkáň – soubor stejnotvarých buněk stejného původu a jejich derivátů, určitým způsobem funkčně organizované.Jednotlivé tkáně se vytvářejí orgány.
Typy tkáníA. EpitelyB. Pojiva – vazivo, chrupavka, kostC. Svalová tkáň – hladká, příčně pruhovaná, srdečníD. Nervová tkáň – neurony a glieE. Krev
A. Epitelyz buněk k sobě přiléhajících, většinou kryjí či vystýlají, buňky nasedají na basální membránu (BM)třídí se dle tvaru a uspořádání a dle funkcejednotlivé buňky mají specializovaný povrch – např. mikroklky(umožňují vstřebávání) x kinocilie (posun po povrchu epitelu)
Epitel plošný – jednovrstevnýplochý – endotel
kubický – ve folikulech štítné žlázy
cylindrický – v kanálcích ledvin, výstelka střeva
víceřadý cylindrický – buňky nestejně vysoké – dýchací cesty
Vícevrstevné epitely
Mnohovrstevný dlaždicový s rohověním – pokožka
Mnohovrstevný dlaždicový bez rohovění – sliznice dutiny ústní
Přechodní epitel – na povrchu jedna vrstva nápadně větších, které možná v kontaktu s BM, výstelka močového měchýře, povrchní buńky mění svůj tvar dle náplně
Epitel trámčitý
buňky vytváří trámečky – játra
Epitel retikulární – buňky v kontaktu svými výběžky, tvoří prostorovou sít pro další buňky -thymus
Epitely tříděné dle funkceKrycíŽlázový – tubulosní, alveolární, bez vývoduResorpčníRespiračníSmyslový
