ONTOLOGIE:
existence 2 světů
A) svět idejí – pravé bytí, svět pojmů, nezávislý, nevzniklý, nemůže zaniknout, věčný, neměnný
B) svět smyslový – žije v něm člověk, ponořena do něj lidská duše, nedokonalý stín světa idejí, proměnlivý, pohybuje se od něčeho k něčemu, stýkáme se s ním smysly
HMOTA – nebytí (neexistence) – svět je jednota bytí a nebytí
– otiskem ideje ve hmotě
svět idejí je příčinnou světa smyslového
př. Idea stromu – existence všech stromů světa smyslového
Idea krásna – nemá přímou aplikaci ve světě smysl. Pouze v souvisl.
Základní obraz pro vytvoření vztahu „světa idejí“ = obraz jeskyně
– lidé přivázáni, myslí si že existuje pouze to co vidí – svět smyslový
– svět před jeskyní – svět idejí (lidské duše)
– slunce = odraz nejvyšších idejí = dobro a krása
– jeden z lidí vystoupí z jeskyně, šok, vidí sebe sama, jinak nic, je oslepen, chce se vrátit – ale jde do nejistoty – poznává ideje – slunce- pochopí vše, vrací se do jeskyně a chce vyvést lidi z bludu – ti ho však chtějí zabít – chtějí si zachovat své příjemné vidění
TĚŽKÝ ÚDĚL FILOSOFŮ
