OSVÍCENSTVÍ V ANGLII

13.-17. století Angličané si vydobyli politické svobody, rozšiřovali svůj blahobyt a moc
16 st puritanismus – náboženské hnutí – čistota Božího slova, přísnost, étos
od této doby v Anglické filosofii odmítány spekulace
vše je řešeno na základě zkušenosti = empirismus
každá věda musí být postavena na zkušenosti = empirii
průkopník anglické filosofie =
Isaac Newton
spojil induktivně empirický a deduktivně matematický směr
prohlásil: „ Bytí a vědění je bez břehů. Čím dále pronikáme, tím nezměrněji se rozprostírá to, co ještě leží před námi.“
„Čím hlouběji člověk nahlíží do tajemství přírody, tím se stává pokornějším a skromnějším.“
Newton byl tehdy pouze jedním z mnoha významných Anglických vědců
Centrum věd = Královská společnost (1622)
členem např Robert Boyle = průkopník novověké chemie

JOHN LOCKE (1632 – 1704)
narozen v Bristolu
studium přírodních věd, lékařství a státovědy
učitel rádce a lékař u lorda Ashleyho
1683 – 1688 utěk do Holandska, skrývá se před politickými pronásled
1689 Vilém Oranžský získává trůn v Anglii, L se stává jeho komisařem
Dílo: „Esej o lidském rozumu“
každému uvažování musí předcházet zkoumání schopností rozumu a předmětů, které jsou nebo nejsou v jeho dosahu
L je prvním filosofem, který se staví kriticky k možnostem rozumu
– pochybuje o rozumu
1. ptá se, jak se představy a pojmy dostávají do vědomí
2. jaký stupeň jistoty mají různé představy podle svého původu
ad. 1. tři možnosti, kde se ideje vzaly
– v našem vědomí z vnějšího světa,
– vytvořilo naše vědomí z představ, které jako materiál vědomí, mají svůj původ mimo vědomí
– jsou ve vědomí od samého počátku – vrozené
– vrozené ideje neexistují (důkaz = duševní stav dítěte nebo divocha)
– veškerý obsah vědomí tedy pochází z vnitřní nebo vnější zkušenosti
– vnitřní zkušenost je odvozena z vnější
– před zkušností není ve vědomí nic = tabula rasa, white paper – nepopsaný list papíru
– Všechny ideje pocházejí ze zkušenosti

rozdělení:
1. Jednoduché ideje = nejjednodušší elementy myšlení =obrazy vněmů
pochází z vnější zkušenosti, první čin čl je seznámit se se světem kolem
takovýmto vnímáním přicházejí do vědomí ne věci samé, ale pouze KVALITY (primární, sekundární)
primární = rozloha a tvar těles, pevnost, počet, pohyb, klid
– tyto vlastnosti jsou v tělesech stálé, není důvod předpokládat, že věci jsou po této stránce jiné, než je vnímáme
sekundární = barva, chuť, teplota (těleso může být teplé a potom ochladnout)
vněm těchto vlastností působí počet, tvar a pohyb přímo nevnimatelných částic hmoty
Vnitřní zkušenost = vněmy, které vznikají obrácením se vědomí do sebe sama (nepřijímá dojmy z vnějšího světa, ale pozoruje svou vlastní činnost)
rozlišuje: poznávání ( vnímání, vzpomínání, rozlišování) a chtění
Vnější a vnitřní zkušenost – mohou působit společně – pociťování bolesti a rozkoše
2. Složené ideje – vytváří je rozum kombinováním jednoduchých
3 druhy složených idejí
a. mody – počet, prostor, trvání…
b. substance – bůh, duch, těleso – pouze tato reálně existuje (i mimo rozum)
c. vztahy- pojmové dvojice identita – různost, příčina – účinek, prostor a čas
– složeným idejím neodpovídá nic skutečného
= slovům označujícím něco obecného neodpovídá nic ve skutečnosti
neznalost tohoto faktu je příčinou omylů