Podstata sval. stahu a energ. zdroje

Kontrola svalu – mech. odpověď, která nastává v průběhu sval. vzruchu

Molekulární podklad stahu (sarkomer) se vysvětluje zasunutím svalových bílkovin myozinu a aktinu do sebe – aktyomyozin

Typy kontrakcí
izometrická – bez patrného zkrácení délky svalu, změna napětí, ale nekoná vnější práci.
Izotonická – patrné zkrácení svalu, nemění se napětí a sval koná vnější práci.
Excentrická – brzdící činnost svalu, prodloužení svalu (posilovna)
tetanická – opakovaná aktivace kontrakcí křeč

Energie – anaerobně – uvolnění E rychle a krátce
– aerobně – uvolnění E pomalu a dlouho

Morfologie koster. svalu
svalové vlákno – extrafulsální (zajišťuje kontrakci – stah)
– intrafulsální (sv. vřeténko – popriorecepce)

svalové vlákno – červené (vytrvalostní)
– něco mezi
– bledé (rychlostní)

myofibrily – kontraktilní bílkoviny (jsou tvořeny filamenty)
filamenta – myosin aktyomyosin
– aktin

tropinin umožňuje spojení aktinu a myosinu v aktomyosin
tropomyosin

Sarkotubulární systém – každá myofibrila je obklopena sarkoplazmat. Retikulem ®tvoří neprav. síť kolem každé myofibrily (systém kanálků a vakuol).

Transverzální tubuly -tvoří síť, pronikající jednotlivými sval. fibrilami (rychlý přenos akčního potenciálu ke všem fibrilám svalu).

Elektrické jevy – klid. potencionál asi 90 mV = membr. je polarizována depolarizací (Na do buněk) ® vzniká akční potenciál + 35 mV (nitro bky se stane proti povrchu pozitivním.)

akční potencionál – vede k podráždění sousedního úseku sval. vlákna, kde se tento děj opakuje. Vlna el. podráždění se šíří sv. vláknem, které odpovídá kontrakcí.

Základ kontrakce a relaxace – zkracování stažlivých elementů svalu se uskutečňuje klouzáním myosin. vláken po aktinových.
Čáry se při kontrakci přibližují, při relaxaci oddalují.