Pokusme se srovnat vývoj a projevy olympismu v době antických her a v moderní době

Pokusme se srovnat vývoj a projevy olympismu v době antických her a v moderní době, včetně současnosti. Základní podstatou antických her, jako vyústění „olympijského hnutí“ byla krása, dokonalost, hledání harmonie a oslava lidství. Zakladatel moderních olympijských her k tomu dodává, že Řekové nerozvíjeli soutěže proto, aby budovali těla a předváděli laciná představení, ale aby vychovávali člověka. Ale co „negativní“ stránky ? Mohou být spojeny s nejen s projevy vlastního vítězství, ale i cestou k němu. Olympijská myšlenka byla již ve starověku spojena s její periodicky se opakující demonstrací, s olympijskými hrami. A jejich zcela pochopitelným, ale také chtěným, očekávaným a oslavovaným výsledkem byl vítěz. Jeden jediný vítěz, ostatní jako by nebyli. Tedy vítězství, vítěz a následná odměna. To jsou pojmy, které byly spojeny již se samotným vznikem olympijských her. Závěrečných her v olympii se zúčastňovali jen ti nejlepší z her „místního“ charakteru a vítězem se stal vždy pouze jeden z nich. Je to prostý a nutný důsledek jedné ze základních lidských vlastností, kterou je bezesporu soutěživost. Ne soutěživost jako pouhá snaha dokázat svému okolí svoje vlastní kvality. Právě tato stránka soutěživosti, jejímž cílem je upozornění na sebe sama, se stala příčinou toho, že hry jako každé lidské konání měly vedle oslňujícího lesku také mnohé stíny. Že v jejich pozdějším průběhu místo uskutečňování ideálů o harmonickém spojování krásy a síly ducha i těla začínaly nabývat vrchu bezohledné boje s takřka gladiátorskou neurvalostí.Nechyběly tam ani pokusy o zakupování vítězství a jiné podvody, na nichž se někdy podílel dokonce i rozhodčí a organizátoři her. To jsou důsledky takto, v zaměřenosti na sebe, pojaté soutěživosti. Se zviditelněním sebe sama bylo vítězství spojeno pouze v počátcích olympijských her – hlavní odměnou v té době bylo samo vítězství a pověst s nim spojená, resp. olivová ratolest. K zásadnímu zvratu ve smyslu negativních tendencí ovšem začalo docházet v době, kdy odměnou se stávaly věcné dary či peníze. Postupně se začali, s vidinou těchto odměn, měnit účastnici her a jejich motivy i smysl dosaženého vítězství. S vidinou vítězství a dosažitelné odměny začalo vznikat „atletické řemeslo“.