Průběh a fáze motorického učení
V učení vystupují tyto základní složky: motivační, poznávací, výkonová a kontrolní.Každá tato složka má specifickou funkci, ale vzájemně se prolínají a spolupůsobí při dosahování vzdělávacích a výchovných cílů.
Pedagogické aspekty motorického učení (Rychtecký):
a) Motivační předpoklady: založeny na organických a neorganických potřebách, na vnějších a vnitřních motivech , na zájmech. Učitel by měl znát a rozvíjet zájmy žáků, navodit vhodnou atmosféru, využít působení kolektivu, kladné motivace a potlačit negativní.
b) Pohybové předpoklady: žák musí mít odpovídající úroveň pohybových schopností. Učitel by měl žáky včas na dovednost připravit, využít nacvičených dovedností.
c) Cíl vyučování: žák má pochopit, proč se učí požadovanou dovednost.Učitel určí splnitelný cíl, využije vhodných didaktických metod a postupů a předchozích zkušeností žáků
d) Stimulace: žák by měl dosáhnout optimální aktivační úrovně, jeho emoce by měly být stenické (podporující motorické učení-př.radost, úspěch).Učitel by měl vytvořit správné klima(individuální přístup, stanovení optimálního cíle, odstranit strach, zvýšit volní úsilí), aby žák překonal všechny vnější a vnitřní překážky.
Teprve po splnění těchto požadavků můžeme přistoupit k vlastnímu motorickému učení(k nácviku požadované dovednosti)
e) Percepce a prezentace úkolů: žák koná první pokusy a pomocí vnější a vnitřní zpětné vazby reguluje. Učitel koriguje chyby (verbálně, kinesteticky) v průběhu i po pohybu.
f) Zpevňování a retence:žák by měl být odměněn za zlepšení v pohybu, počtem opakování pokusů dochází k zapamatování.Učitel opravuje chyby, odměňuje. Žáci mohou v této fázi využít tzv.ideomotorického tréninku (tzn.trénink v představách), někdy se objevuje reminiscence ( zlepšení výkonu po přestávce v tréninku).
g) Integrace (spojování různých částí v celek) a transfer( kladný přenos nacvičované dovednosti do jiné oblasti, záporný je interference): transfer vytváří předpoklady pro rychlejší nácvik.Učitel využívá dílčích dovedností pro jejich syntézu.
Při motorickém učení může dojít k tzv.,,Plató dovednosti“ , kdy se v určitém okamžiku pozastaví růst kvality dovednosti, i když počet pokusů stále narůstá.Výkon se po určité době opět zlepší. Příčiny Plató efektu jsou objektivní ( nesprávná metoda vedoucí k přetrénování, nedostatečná předběžná příprava, špatné materiální zajištění) i subjektivní (nedostatečná motivace, únava bez regenerace, zdravotní stav apod.). Především trenéři musí být na tento jev připraveni.