Režim dne = časové rozvržení různých forem činnosti a odpočinku v průběhu 24 hod

denního cyklu
základem je harmonická vyváženost mezi činností a odpočinkem
základní forma odpočinku je spánek, který regeneruje funkční rezervy čerpané všemi formami bdělé činnosti tělesné i duševní
v průběhu dne pak jistou formou odpočinku každé přerušení vykonávané činnosti a přechod k činnosti jiné. Regenerační efekt je tím větší, čím je činnost odlišnější.

Zdravotní požadavky:
1. náležitý poměr mezi prací a odpočinkem
2. zařazování různých forem činnosti a odpočinku ve vhodné denní době z hlediska biorytmů
3.pravidelnost (opakování ve stejnou denní dobu –usínání…)

biologické rytmy – 24 hod. cyklus vyvolaný střídáním světla a tmy
intenzita všech tělesných fcí všech tělesných orgánů kolísá v závislosti na biorytmech
rytmické výkyvy dílčích fcí se ve svém souhrnu u člověka projevují i kolísáním pracovní výkonnosti
kolísání pr. výkonnosti znázorňuje výkonnostní křivka( pozn. byla na tabuli na semináři)
na biorytmy se napojují některé adaptibilní pochody, a to na základě opakování určitých situací v určitou denní dobu. Vytvářejí se nervové stereotypy a automatismy vázané na danou denní dobu.

BIORYTMY=soustavné opakování nějakého děje v pravidelných intervalech, které se děje na všech úrovních živých soustav
BIOS= život
RHYTMOS= pravidelný pohyb

-biorytmy lze pozorovat na všech úrovních živých org.
-synchronizátorem biorytmů v lidském těle je suprachiasmatické jádro (shluk nervových buněk)
-individuální rozdíly cirkadiánních biorytmů u člověka: ranní a večerní typy
zjišťují se Eysenckovým osobnostním dotazníkem
v případě večerního typu probíhá fázový posun režimu dne do odpoledních hodin