Renezanční filozofie

– člověk jako jedinec
– filozofie lidského já – uvědomování sebe sama
– gnoseologie – fil. umění, vědecké metody, obecnější, rozpracovává je

a) racionalizmus
– rozum, abstraktní myšlení, podceňují smysly (klamou)
b) senzualizmus
– smysly přeceňují (poskytnou všechny důležité poznatky), odmítnutí spekulace jako cesty poznání
c) empirizmus
– odmítá plané spekulování, staví na zkušenostech (empirie = zkušenost), pokusy ve fyzice, chemii, biologii, alchymii

Materializmus (mechanický)

Francis Bacon
– pokusil se o nové utřídění věd a vymezení zákl. úkonů vědeckých oborů – poznání
– přírodovědec (první laboratoř na světě v Londýně)
– induktivní metoda (od nižšího k vyššímu, od jednoduššího ke složitějšímu)
– představitel senzualicko-smyslového vnímání
– upozorňuje na chyby naší spekulace

Thomas Hobbes
– navázal na Bacona, rozpracoval deduktivní metodu
– filozofie státu a práva, zabývá se spol. otázkami
– Levianthan – bájná příšera – teorie státu – jak vznikl, co je to stát, na co je dobrý
– stát = lidský vynález, společenská smlouva, omezení a krocení lidského egocentrizmu

René Descartes
– byl v armádě proti českým stavům (Bílá hora)
– mechanicko-materialistický systém
– racionalizmus – úloha abstraktního myšlení – pochybovat
– “Cogito, ergo sum”

Baruck Spinoza
– Holandsko
– kritika náboženství – úloha osvěty
– materialistický monizmus (věčnost přírody, materiální x duchovní podoba)
– racionalizmus

John Locke
– materialista, teorie poznání, empirista, senzualista
– hmota má primární a sekundární kvalitu
– mechanický materialista – metafyzika