Sókratés – (470 – 400 př. n. l.)
– nepsal
– sekundární prameny
– účastník vojenských tažení
– delfská věštírna – nejmoudřejší
– vyučoval bezplatně
– sókratovská metoda (dialog) – sám se táže
– úkolem (S) je pomáhat při zrození myšlenek druhým
– objektem zájmu čl. ne příroda
– skepse a dialektika od sofistů „ Vím, že nic nevím“
– ETIKA: daimonion (vnitřní hlas) = svědomí (co špatné)
– racionalista – když čl. ví jak jednat, potom tak jednat musí
– umírá pro přesvědčení, neprávem odsouzen
– Faidón (Platón) – trest smrti, jed
– žena Xantipa
Platón – (427 – 347 př. n. l.)
– významný aristokratický rod (Solón)
– Athéňan, aristokrat x demokracii
– tvůrce elitářské teorie
– v jeho dialozích Sókrates ( jeho ústy své myšlenky)
– písemnou formou nelze sdělit nejdůležitější věci
– vyčítána mu čtivost na úkor filosof. jednoznačnosti
3 období Platóna:
1. Sókratovské – obrana Sókratova, etické dialogy (dobro – zlo)
2. Období vlivu Elejských – nejplodnější
3. Období vlivu Pythagoreismu -neguje některé své myšlenky, čísla- nejzákl. Myšlenky Platóna v 2. obd. navazují stoikové, křesťanství, novověk
