Současné filozofické směry

– objektivně-idealistický směr
– skloubení víry a vědy (prvotní je bůh, respektován je pokrok à věda = boží záměr)
– astronom Jiří Grygar

Pragmatizmus
– navazuje na empirizmus
– subjektivně-idealistický
– lidské já ve vztahu k realitě (každý člověk získává praxí své názory = svou subjektivní pravdu – obecná pravda = součet individuálních pravd)
– snaha o obecnější poznání (protože pravda je to, co prospívá mně i všem – podle toho uplatňuji pravdu)
– Karel Čapek – dílo Ze života hmyzu
– pravda je prospěšná všem (viz závěr díla Matka)

Pozitivizmus (novopozitivizmus)
– vychází z empirizmu
– filozofie se má zabývat jen tím, co je dokazatelné (ověřitelné) přímou zkušeností
– otázka “co je pravda”, “co je smyslem života” je nesmysl! (lze pouze spekulovat) – členění na materialisty a idealisty je špatné
– věnují se dílčím úkolům – rozvoj formální logiky, hledání nových metod bádání, analýza jazyka (rozvoj PC jazyků) – preciznost terminologie (úzký okruh terminologie – myšlenku nelze vyjádřit slovy)

Existencializmus

Kirkegard
– dánský filozof, jeden ze zakladatelů
– filozofie by měla opustit racionální přístup k věci
– každý člověk existuje v konkrétní situaci (čas, prostor) – filozofie mu má pomáhat, aby se vyznal v této situaci à sám v sobě
a) rovina běžné existence
– běžné denní situace
b) rovina niterné existence
– krajní situace
– člověk se pochopí teprve v momentu strachu
– člověk je vržen do světa, aniž to mohl ovlivnit + neví, co bude … existenční strach … poznání
– oporou člověku může být víra (ale ne dogma, pouze svobodné rozhodnutí)
– soulad mezi myšlením a jednáním z vl. rozhodnutí (upřímnost sám k sobě)

Martin Heidegger
– literát, filozof, esejista

Sartre, Camus, Moore,…