STŘEDOVĚK

– čekací doba mezi antickou filosofií a novověkem – neměl pro fil. smysl ????
– počátek 529 = uzavření Athénské filosofické školy – stěhuje se Sýrie
– založen 1. benediktinský klášter v Monte Casinu
– základní kontrast: křesťanství x pohanství (antická filosofie)
– – křesťanská fil. – INKARNACE = vtělení boží duše do lidského těla (Ježíš) Ježíšovo sestoupení na zem = možnost absolutního poznání pro lidstvo ( v antice nebylo možné absolutní poznání)
– SMYSL LIDSKÉ EXISTENCE – ne na zemi, ale po smrti

BOÉTHIUS
– 1. myslitel středověku, velice vzdělaný
– „filosofie utěšitelka“ – odkud dobro a zlo
– tvůrce křesťanské filosofické terminologie
– nastolil problém racionálního principu ve vztahu k víře
– není možné stavět do protikladu víru a rozum = obojí dar Boha

PÁD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE
– stěhování národů, nové kmeny – germáni, románi, slovani
– absence literatury a myšlenkového zázemí
– kontinuitu s antickým světem navazují skrze křesťanství
– kř. očištěné od filosofie
– křesťanství nefilosofuje až do 12. st
– filosoficky neplodné období

KAROLÍNSKÁ RENESANCE = PŘEDSCHOLASTIKA
– Období uvnitř středověku
– souvisí s osvětářskou činností Karla Velikého
– 1. církevní školy = 2 základní proudy
– a) TRIVIUM – logika, gramatika, rétorika
– b) KVADRIVIUM – aritmetika, astronomie, geometrie, muzika

JAN SCOTUS ERIUGENA
– Četl antické spisy
– Realista = idealista (obecné je důležitější než jednotlivé)
– Filosofie dějin – 4 vrstvy vývoje světa, které na sebe navazují a cyklicky se neustále opakují
Příroda nestvořená a tvořící – Bůh otec
Příroda stvořená a tvořící – Bůh syn, Logos = slovo, pravzory všeho
Příroda stvořená a netvořící – svět vnímatelných věcí, příroda v užším slova smyslu
Příroda nestvořená a netvořící – Bůh jako konečný princip, k nemuž vše směřuje
-syntéza: víra + vědění + mysticismus + panteismus