Tuky
se při průchodu střevní sliznicí štěpí na glycerol a mastné kyseliny. Podle posledních zpráv může se i část vstřebaného tuku přecházet nerozštěpena do krve jako celá malokula a tak se ukládat v depot. Nejčastějšími m. k. jsou k. palmitová, stearová a olejová. První 2 jsou nasycené (bez dvojitých vazeb) poslední je nasycená – biologicky hodnotnější. Nenasycené jsou nenahraditelné organizmus si je nedovede vyrobit. Jsou nutné pro stavbu buněčných membrán, pojiva, kůže. Tyto kyseliny jsou obsaženy v rostlinných tucích.
Vedle zdroje energie je tuk v těle potřebný jako tepelná izolace, ochrana vnitřních orgánů, jako látka obsahující rozpustné vitamíny. V tělesném tuku se i tvoří některé mužské i ženské pohl. hormony, obsahuje cholesterol, jehož určité množství je nutné pro tvorbu buněčných struktur. Doporučuje se při jídle dávat přednost z tuku ryb – obsahují látky – proti arterioskloróze. M. k. jsou spalovány v cyklu k. citrónové přes acetylkoenzim A, kde vzniká kyselina pyrohroznová..
V krevním oběhu cirkulují tuky – v podobě neutrálního tuku, nebo jako fosfolipidy (spojené se sloučinami fosforu a účastnící se na tvorbě a funkcí CNS i buněčných membrán a konečně jako lopoproteiny (přenášejí cholosterol a jeho frakce.
Zásoby tuků nepocházejí jen z tuků přijímaných v potravě, ale i ze sacharidů proměněných v tuky. Vyplavování tuku je řízeno hormonálně, rozhodující jsou hormony nadledvin. Neutrální tuky se štěpí na glycerol a mast. kyseliny pomocí lipáz.
enzym produkt
Tuky- žaludek: lipáza glycerol + mastné kyseliny
tenké střevo: lipáza glycerol, glyceridy, mastné kyseliny, maltóza
dist.č.t. střeva: střevní lipáza glycerol, mast. Kyseliny
Uhlohydráty = sacharidy – v potravě jsou přítomni – polysacharidy (škrob, med, celulóza ), disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza), monosacharidy (glukóza, fruktóza. Složitější cukry jsou postupně štěpeny na jednoduché cukry, sacharóza na glukózu a fruktózu, maltóza na 2 glukózy atd. Štěpení začíná v ústech, pokračuje v žaludku a vstřebáváním glukózy vrcholí v tenkém střevě.
Glukóza – může být uložena jako glykogen (škrob) a to v játrech a v kosterních svalech, nebo může být podle potřeb spalována ve všech tkáních. Jsou li tyto potřeby uspokojeny může být přeměněna na tuk.
Glykogen – vhodnou přechodnou látkou, protože je nerozpustný, nepůsobí na osmotický tlak atd. Obsahuje více energie, než totéž váhové množství glukózy, ale má li být přesunut z jater do buněk a spálen, děje se tak jen za transformaci na glukózu.
Svalový glykogen – je připraven ve svalovém vláknu v podobě zrníček, při pohybové aktivitě je rozštěpen na glukózu a metabolizován.
Jaterní glykogen – udržuje trvalou hladinu glukózy v krvi.
Štěpení cůkrů: z O2 – aerobní bez O2 – anaerobní (vzniká kys. mléčná ® CO2 , H2O a glykogen
enzym produkt
Sacharidy: ústa: ptyalin maltóza
tenké střevo: anylóza maltóza