VRCHOLNÁ (STŘEDNÍ) SCHOLASTIKA

Největší rozkvět křesťanství
Vrcholné období dějin (Rádl – protestant)
Křesťanská kultura: považována za dokonalou
Uzavřenost vnějším vlivům (myšlenková, etnická)– čistota
Filosofické tradice – judaismus + vliv tzv. arabského myšlení
Arabská kultura – rozvoj od 7. st n l, vliv východu, antické filosofie

KŘIŽÁCKÉ VÁLKY – přinesly arabské učení do Evropy (mudrcové)
-2 větve Arabské kultury: 1. Bagdádská
2. Pyrenejská
ad 1) AVICENNA
– lékař, adoptoval A., tvůrce filosofické encyklopedie – log, fyz, metafyz
– tvrzení o věčnosti reálného světa

ad 2) AVERROES
– Šp, jeho filosofie postavena na výkladu Aristotela
– teorie vztahu víra x vědění, filosofie víc než víra
– Víra je pro nevzdělané

ALBERT VELIKÝ (1195 – 1280)
– samouk
– první teolog středověku, který se nebál prezentovat Aristotela
– odpůrce zákazu Aristotela
– chtěl upravit některé pasáže – očištění od výkladu Averroistů
– Jordan ze Saska = lovec lidí – Albert členem dominikánského řádu
– pověřen mnoha fcemi. (celé Německo) nemá čas na Aristotela
– potkal Tomáše Akvinského – on má dodělat jeho práci
– iniciátor překladu A. spisů z řečtiny do latiny
– muž bezprostřední zkušenosti, empirie
– nová teorie vztahu víra x rozum
– pro pěstování teologie nutnost ovládat fil a vědu
– přehodnocení RACIO = lidská schopnost formálně správného myšlení
= schopnost spojovat pravdy spásy pomocí analogií
= schopnost čl. uchopit realitu (přírodu), s niž se setkává
„Spojuj nakolik jen můžeš víru s rozumem“